Nemůžu si pomoct, ale jsem přesvědčen, že každý o sobě prozrazuje leccos, když píše... vždyť ty slova tryskají z nás a vymýšlí je naše hlava, takže se nedá zabránit tomu, aby to nedávalo o nás leccos najevo i kdybysme nakrásně nechtěli.
Pravda, někdy je to zřejmější, někdy méně.
A tak mě napadá, že to bude asi ten hlavní důvod, proč se nám něčí psaní líbí a něčí ne... prostě autor, kterýho "žeru", by se mi s největší pravděpodobností líbil i v reálu jako člověk, protože prostě jede na stejný vlně.. a ten, co třeba i uznávám že psát umí, ale mě prostě v nejmenším nebere, by asi nesedl (narážka na diskuse se Sirienem o Gaimanovi) ;)