Na skok do divočiny
Páni, to je jak Avatar!
Ne, to vůbec není jako Avatar!
Nová Pixarovka. Takže to vypadá naprosto perfektně, a nemá cenu se o tom bavit. Pojďme k ději.
Hlavní hrdinka přenese svou mysl do robotického bobra, a vydá se mezi bobry (nebo spíš obecně zvířata v lese). A má to, nepřekvapivě, enviromentální poselství. Takže, je to jako Avatar? Ne, tohle je o hodně lepší!
Především, enviromentální poselství není tak otravné. Ano, je jasné a ne extrémně jemné, je to rodinný film, a musí to pochopit i děti. Ale není to udělané tou hloupou černobílou šablonou zvířátka a hlavní hrdinka=dobří, chamtiví lidé = špatní. Tedy, ze začátku to tak můe působit, ale později se to film nebojí dost jasně podvrátit.
Což nás doastává k tomu, že tenhle příběh má několik dobrých zvratů, a i když se nedejí žádná nečekaná odhalení, určitě se nevydává cestou, která vás napadne jako první. Celkově tu je hned několik zajímavých nápadů. Když se poprvé objeví Diana, tak jsem si říkal stejnou měrou "WTF, co je tohle?" a "To je vlastně dost cool!". Vlastně každá scéna s Dianou je taková. Jo, mám rád Dianu. Ne, nebudu spoilerovat, kdo je Diana.
Emocionálně to funguje odzbrojujícím způsobem. Prolog trochu připomněl Vzhůru do oblak. Přičemž tedy není až tak silný, ale ta struktura je podobná a opravdu funkční. A i ostatní dojemná místa mě dojímala, napínavá napínala, a ty, co měly být prostě působiv, byly... působivé. Bylo tam tedy i pár míst, které byly spíše groteskové blbnutí, ale tak to nevadí, to je pořád zábava.
Pár drobností, které chci pochválit:
Je tu více, než eden záporák, a jsou od sebe velmi odlišní.
Některé scény a záběry jsou z lidského pohledu, zvířata v nich dělají zvířecí zvuky a mají černé korálkové oči. Jiné jsou ze zvířecího, zvířata tam mluví a mají velká naimovaná kukadla.
Nezavírají se tu oči před tím, že se zvířata navzájem žerou a tak. I když se v tom samozřejmě ani nikdo moc nevrtá.
Za mě 9/10.