Hunter píše:
Na druhou stranu, jestlize GM vi, ze udelal chybu (napriklad sam si "tipnul" cislo statu prisery, misto aby se k nim "pravidlove" dopracoval a pak vidi, ze to prestrelil / podcenil - u nas pomerne klasicky priklad hlavne z duvodu postav, ktere vykonem odpovidaji CL o uroven az dve vys), pak je na miste tuto "chybu" opravit. Upravovat cisla jen proto, ze chci zajimavejsi boj (at nahoru, nebo dolu) mi prijde nemistne v prubehu boje - na to jsem mel myslet predtim.
Tohle chápu, ozvlášť v dramatičtější hře (kde se očekává, že souboje budou zvládnutelné), i když po prvních pokusech, kdy jsem zjistil jaká je to alchymie (aspoň v SWSE, ale třeba DnD 4 mi přišlo jen o chlup lepší), už jsem bral CL vždycky dost orientačně a že bylo něco moc jsem prostě neřešil - "přinejhorším" to někdo schytal s skončil v bezvědomí nebo neschopen boje a pak se plazil z bojiště nebo utíkal ze zajetí a tak. Sedět tam jako hráč a vědět co provádíš, asi bych ti řekl abys to nechal - přišlo by mi správně epický postavit se něčemu mimo obvyklé CL ratingy a místo obvyklého boje tomu zdrhat nebo vymýšlet na to nejrůznější taktiky (bavíme se v případě toho CL o SW? protože zrovna tohle mi přijde naprosto typicky jako Luke vs. rancor nebo možná i Luke vs. Vader round 1 - i když tam je to spíš tak od začátku nastaveno, konečně Yoda ho upozorňuje, že bojovat s Vaderem je pro něj overkill).
Alnag: To s tou autoritou ano, ale nevidím to jako jediný zdroj. Dalším je třeba že se podřizuju autoritě GMa na základě určité nepsané dohody - on má nějaké pravomoci, já taky. A pokud bychom se od začátku dohodli že může občas fixlovat kostky, je to v klidu. Pokud se na tom nedohodnem (a fakt by mě zajímalo, kolik fixlujících GMů na to předem upozorňuje) a já to objevím a bude mi to vadit, pak se nemůže divit že to začnu dělat taky (tedy bylo by lepší tu naši dohodu nějak doplnit, ale dejme tomu že nejsem tak prozíravý... nebo už svým předchozím chováním zbrotil důvěru kterou jsem k němu choval).
Nemluvě pak o tom, že pokud něco funguje jen na základě toho, že o tom ostatní neví a ideálně by vlastně ani neměli vědět že vůbec je něco co neví... řekněme, že v kvantové fyzice, špionáži nebo politice to není tak úplně mimo mísu, ale u hry s partou kámošů mi to přijde naprosto absurdní.
Na zbytek viz. odpověď Merlinovi a Maxovi.
Merlin píše:
Svým způsobem vlastně taky "podvádím" (bohužel tohle slovo má v mám slovníku jiný význam než v tvém)....protože změním děj toho co bylo původně v plánu, nebo co by se asi tak mohlo stát.
Možná tě to udiví, ale s tím taky nemám problém, prostě hraješ dramatickou hru, kde se to dokonce očekává. Je to ale něco jiného než fixlovat hody nebo staty.
Merlin píše:
Pokud se domnívám (a bohužel na mne jako DM byla tahle pravomoc dána), že je pro děj lepší, když teď ta postava nezemře...tak to prostě udělám tak aby nezemřela. Prostě vyměním 20 za 19.
Buď to budeš dělat pořád a pak to pravděpodobně jednou začne být divný a bublina praskne nebo to jednou necháš padnout i blbě a pak vyvstává otázka, zda by nebylo mnohem zajímavější aby o tom kdy se to stane nerozhodla radši rozhodnutí toho hráče (a klidně už napoprvé).
Mimoto, z mého pohledu je to nudnej výsledek. I Bonda občas někdo "odstřelí", akorát že místo aby umřel, probudí se zavřenej v luxusním apartmá hlavního záporáka a ošetřuje ho jeho krásná asistentka... (ok, když se ti to stane v souboji s orkama a místo toho se probudíš v chlívě coby žrádlo pro jejich jezdecký prasata, tak to takovej odvaz není, ale jinak je to v podstatě stejná situace...). Kdyby ho každá kulka jenom lízla, asi by celá ta story zdaleko tak zajímavá nebyla. Prostě a jednoduše, zabraňovat selhání mi přijde spíš nudný než dramatický + nevýhody popsané níže.
A nakonec, když je to nejlepší věc pro hru a v zájmu hráčů, proč prostě nevzít kostku a zcela veřejně i nepřetočit z 20 na 19?
Max píše:
Přijde mi zvláštní že uvádíš "ve hře". Neboli, pokud dobře chápu, při přípravě dobrodružství to je OK "Tohle monstrum udělám slabší aby všichni nepošli." ale už to je neomluvitelnej podvod během hraní.
Což je zcela záměrné, je to poměrně podstatný detail. Před hrou udělat monstrum slabší nebo silnější je v klidu. Dokonce je v klidu ho vyrobit i za hry - pak bys ale neměl brát v potaz třeba to že postavy co na něj jdou už maj vyčerpané zdroje (třeba že už každá z nich má jenom pár HP), protože pokud ho upravíš dle momentálního stavu postav, neguješ tím jejich předchozí rozhodnutí. Když ho uděláš "nezávisle", záleží na tom zda postavy předchozí střetntí zvládly dobře nebo špatně nebo se jim třeba úplně vyhnuly. Záleží na tom jestli spotřebovaly všechny svoje "healing potiony" a jestli si pak dokoupily nový. Pokud ho upravís podle toho, jak na tom postavy jsou nebo budeš v boji fixlovat (kostky nebo staty), jsou jejich předchozí rozhodnutí irelevantní.
A protože dělat ve hře rozhodnutí a sledovat jaký maj následky je pro mě jedna z nejzábavnějších věcí na hraní, nebudu takovou hru chtít hrát.
Když to vezmeš do důsledků tak "křivda záchrany" je fakt horší, protože tím neguješ rozhodnutí hráče možná několik sezení dozadu. Kromě toho není to "křivda vs. horší křivda", pokud to tak hráči vidí, zjevně nechtěj aby jejich postavy umíraly, ale ani abys je ty zachraňoval, proč tedy nehausrulnout, že na 0HP (-10, kdekoli u tebe normálně umíraj) padneš do bezvědomí + strávíš tak pár hodin/dostaneš ošklivou jizvu/utržíš nějaký trvalejší zranění co redukuje staty/... cokoli ti přijde odpovídající.
Ebon Hand píše:
Nyní mám ve své hráče absolutní důvěru. Já dělám vše, co je v mých silách, abych to co nejlépe vedl a co nejlépe vytvořil příbh a pobavil je. Věřím, že oni ze sebe mačkají maximum, aby přispěli k dobré hře. Vidím to i votm, že mi říkají, že už to mohu stříhnout. Nebo s jakou chutí mluví ve scénách za záporády a dělají za ně rozhodnutí proti sobě.
OK, máš super hráče. Podle mě další důvod proč neriskovat že se to nějakým fixlem "pro dobrou věc" pokazí a kde by se hodilo ho udělat to "vyhlásit" radši veřejně... (imho samozřejmě :)