Píše:
Asi nemá smysl dodávat, že druhá a hlavně třetí postava neměla žádný charakter ani minulost, čtvrtá neměla ani jméno, protože už druhá se nestačila ani představit.
Tohle mi osobně vůbec nevadí. Jsem skoro radši, když jsou takovéhle postavy všechny. Čím menší investici hráči v postavách mají, tím snáz snesou jejich smrt. A postavy na první úrovni mají celkem velkou šanci. Hlavně se mi ale líbí, jak postavy zíkávají charakter během her. Hráč se pak tolik nesoustředí na roleplay a postava víc připomíná jeho, takže všechna těžká rozhodnutí a dilemata jdou víc na tělo. Ideální postup je, když během první hry získá jeden quirk a motivaci, podle který si tu postavu zapamatují ostatní hráči (smrdí, je zrádný, jde mu jen o prachy, má číro apod.). Mezi druhym a čtvrtym lvlem získá zbytek charakteru a zmíní se i jeho minulost (která se vymýšlí až teď zpětně). A od páté úrovně dál se začlení i do settingu, stane se baronem, přidá se do nějakého cechu, získá reputaci, známosti etc.
Uznávám - je lepší, když je postava hotová a vybarvená už před hrou, s historií, rozmyšleným roleplayem apod. Ale platí to u hráčů, kteří se nenechají rozladit, když se ten jejich koncept pak nehodí do družiny nebo třeba umřou v prvnim boji.
Problémovější hráči jsou klidnější s tím získáváním charakteru za hry.
Píše:
Na druhou stranu nevím, jak by třeba Quentin řešil to, že hráči nedůvěřovali orkům a čekali zradu, pokud odloží zbraně a vyjednávání nepůjde dobře
Nějak nevidim v čem je problém. Tak by jim ty zbraně nedali a šli pryč. Výhodou absence připravené zápletky je, že je ti ukradené, co hráči dělají. A jestli od těch orků opravdu něco potřebují, tak se buď odhodlají jim ty zbraně odevzdat nebo se na ně připraví jinak (
propašují si zbraně, vplíží se tam v noci, začnou je s něčím vydírat...)
Píše:
to že jeden pitomý hráč může zatáhnout celou skupinu do boje s nepřítelem, který nebere zajatce nebo je fakt hodně silný, a pak to odnesou všichni.
Buď to ten hráč udělá z hecu nebo hlouposti, ostatní utečou a nechají ho umřít, nebo to udělá kvůli nějakému ideálu (čest, láska, hrdost, whatever) a je to na ostatních, jestli s ním umřou in the
blaze of glory :-)
Moc se to ale nestává. Hráči vědí, že bez družiny moc nezvládnou, takže se na každém dobdrovolném boji domlouvají společně.