sharka píše:
Tak tvůj popis vlaku na útesu a sirienův vzdušný admirál mě inspirovali k přečtení a zamyšlení se nad tím. (Přece to nemůže být tak strašné, ne?) A popravdě, zas TAK strašné to není. Po přečtení anotací a úvodu mi svítily očička a natěšeně jsem scrollovala dál.
Já vím, že to není TAK strašné. Větší část věcí v popisu světa je jen nesmyslná a nefunkční, nebo prostě divná. Anotace a úvod jsou mnohem lepší než když si přečteš celý zbytek příruček.
Když by se upravily víly a satyrové, zkrátily se časové osy na desetinu (takže vy šlo o dvacetiletou válku a ne dvěstěletou), vyházely se popisy bohů a nasadil rozumný systém, mohl by to být dobrý svět. Ale nejspíše takový nebude ani v další iteraci.
A já přemýšlím, jak mohl autor víl dojít k myšlence, že tvor lidských proporcí a třetinové velikosti, navíc hermafrodit (co to v tomto kontextu znamená vůbec netuším) by mohl být vhodným sexuálním objektem průměrně rostlého mužského jedince jiné rasy.
Jinak jsem si všiml, že otázka čím satyrové krmí své novorozence nebyla zodpovězena. Taky jsem přemýšlel, jak se vůbec takové malé satyrče dostane ven z matky, která by mnohem dříve vykrvácela.
A ty popisy útoků na vzducholodě jsou fakt vtipné. Vůbec nechápu, proč musí být vzducholoď pancéřovaná, když jí nějaký ten průstřel moc nevadí. Ale což - ve světě, kde může 200 po pádu z mostu sedět ve vagónu visícím nad útesy nepřipoutaná mrtvola otce sedět stále na svém místě a držet v náručí mrtvolu dítěte je možné cokoliv.
Btw. to mi trochu připomnělo filmového Dooma, tam taky našli mrtvolu matky v náručí s dítětem, a nevěřili, že ho "chránila před vyhynutím". Určitě bylo mnohem pravděpodobnější, že ho chránila a dané pozici uchránila před útoky mutantů.