Nachtrose píše:
Možná jsem to tady už někdy psal, ale ono námět toho settingu ve své podstatě špatný není. Post-apo říznutý fantasy, proč ne? I když úvodní obrázek ve mně stále evokuje více wild ( weird? ) west, než post-apo.
Ono toho post-apo tam hlavně moc není. (nebo si jen já post-apo představuji trochu jinak)
Tady je vyjádření autora k tomu, jak moc post-apo to je:
Ladislav K píše:
Myslím si, že důležité je hlavně pochopit, jak říká Nyro, že nejde o svět postapokalyptický á la Fallout, kdy je vše rozbombardované atomovkami. Jde spíš o všeobecný morální úpadek, kdy arbořané přišli o to hlavní, o své bohy a především o víru v ně. Svět tak pořád funguje (především sever, kterého se válka tolik nedotkla), ale všude je i v nejmenších detailech vidět úpadek. Ono je vždycky hrozně těžké něco správně definovat. Na definicích si většina lidí vždycky vyláme zuby a my nejspíš nejsme výjimkou. Fantasy je v Končině snad jasné. I když to není high fantasy, jako by někdo mohl čekat od Hobita. Steampunk je taky vlastně zavádějící, vůbec nerespektujeme vizuální složku steampunku spojenou s viktoriánskou anglií (čistě kvůli osobnímu vkusu, protože se nám to nelíbí), jen to pro nás definuje svět s nějakým pokrokem, kde se to zastavilo někde u páry. A to postapo pro nás symbolizuje spíš úpadek světa, který se ale snaží transformovat, přizpůsobit, zvednout se ze země a jít dál... I když to zatím jde špatně a hodně to bolí...