Xeth píše:
Ti si začali říkat "balrogové," což v sindarštině znamená něco jako "démoni noci."
Tak za prvé, sami si takhle říkat nezačali, jelikož jazyk Učenců nepoužívali. Zadruhé to není "Démo noci", ale "Démon moci" - nebo též "Mocný démon". Což byla primární balrogova funkce - být ten namakaný týpek s cool bičem. A protože takto svoji moc "koncentrovali" do fyzické podoby, nemohli pak tyto podoby už měnit. Nadruhou stranu třeba Sauron používal ke koncentrování své moci Jeden Prsten, ne své fyzično (což mělo samozřejmě i své nevýhody, viz. zničení Prstenu), tudíž mohl bezstarostně přepínat mezi módem MláceníKladivem a BaleníElfíků (a několika dalšími) - I když i on tuhle schopnost taky přišel, když padnul Númenor. Ale to jsem zase odbočil...
Každopádně ano, pojetí i moc Balrogů se měmńí napříč... i pasážemi jedné knihy. A ano, Tolkien často poukazuje, že i "nevšední skutky obyčejných lidí" mají moc nad osudem světa. Což je mimochodem vítaná změna, oproti všem těm "vyvoleným", které potkáváme už na každém kroku...

Xeth píše:
Pokud jde o balrogy, tak ti snad měli být původně maiar
Právě naopak. Původně to byli normální tvorové, potom něco jako entové a nakonec z nich Tolkien udělal vtělené Maiar. Přitom s každou touto změnou se stávali mnohem méně početní, ale výrazně silnější.

Xeth píše:
To ano, ovšem JRRT je autorem těch příběhů, které Christopher doplnil z otcových poznámek a dost možná je i zpracoval do čtivé podoby. Nemyslím si ale, že by dělal nějaké výrazné změny co do samotných příběhů, rolí v nich a významu a moci jednotlivých postav.
Christopher se snažil neměnit nic. Dokonce, i když do Silmarillionu musel vybrat jednu verzi, později zveřejnil i některé mírně rozdílné verze jednoho příběhu.

Osobně si vývoj světa Ardy představuji velmi podobně, jako když se hraje ttrpg. Začalo to jako poměrně nevinná hra pro děti, trpaslíci se ještě dost podobají těm zahradním ozdobám ze Sněhurky (Bilbo je rozeznával podle barvy kápě, jinak mu přišli stejní)… ke konci to zvážnělo, zepičtělo a přidal se notný kus filosofie. A vznikl velmi zajímavý svět na rozhraní pohádky a něčeho víc. Vznikl jeden z pilířů fantasy. Konec první kampaně.

Ale GM to baví, ten svět ho pohltil natolik, že mnoho ze svěho volného času tráví přemýšlením o historii, kultuře a mytologii tohoto světa. Některé příběhy rozebírá víc (jako kdyby je odehrál s družinou), z jiných má v hlavě jen koncept (a občas takový koncept napíše na papír, kde je na druhé straně nákupní seznam).
Stále mi to velmi připomíná moji krabici na dračák - různé poznámky, které se časem buď použijí a zahrají, případně sepíšou někam na web jako oficiální lore, nebo se to zahraje jinak a tyhle poznámky jsou zapomenuté slepé uličky.

Nemyslím si, že mistr John Tolkien měl jasnou vizi konkrétních příběhů. On měl v hlavě celý svět. Nespočet vzájemně propletených i zcela nesouvisejících příběhů napříč mnoha tisíci let. Některé sepsal podrobně, některé načrtl, některé měl určitě jen v hlavě.
A Christopher jeho dílo zveřejňoval velmi vědecky, jako kdyby zacházel s historickými prameny. Tedy zachoval i ty nekonzistence.

Takže moje představa je stejná, jako ve hře - jednou vymyslím zajímavého démona. Spíš jako řadového velitele, ale abych ho odlišil od šedé masy, dám mu oheň a bič.
Později zjistím, že tenhle nepřítel se hráčům, nebo mně natolik líbí, že se stane ikonickým velitelem Morgothových armád. Použivám už raději jednoho velkého a mocného, aby opravdu vynikal. Nakonec ve velmi detailní kampani (Pán prstenů) použiji jednoho v ikonecké scéně na mostku nad propastí a nechám ho zabít se navzájem s přesílenou GM postavou, která už musela jít ze hry aby nezastiňovala hráčské postavy.

To je všechno ok, ale pokud bych sám pak někdy sepisoval (nebo neustále přepisoval a refaktoroval) historii, nejspíš bych moc balrogů sjednotil, případně popsal že čím starší, tím mocnější… nebo nějak jinak vysvětlil proč byl třeba Durinova zhouba TAK mocný.
Ale pokud bych to měl jen v hlavě a sepisoval stále nové příběhy, tak k té revizi příběhů vzniklých IRL desítky let od sebe nikdy nedojde. Koneckonců jsou to moje poznámky, není důvod přepisovat staré poznámky jen proto, že v novějších je stejná potvora posílená… pokud bych z těch starých poznámek tvořil oficiální výstup, tak to upravím. Ale ten John nikdy neudělal.

A Christopher takové zásahy dělat nechtěl.
Tím, že otcovu práci zveřejňoval s minimálními autorskými zásahy, tak máme výjimečnou možnost trochu sledovat i jak se Johnovo celoživotní dílo vyvíjelo v jeho hlavě.
A Christopheru patří hold za to, že se těmi roztříštěnými a občas nekonzistentními poznámkami probral a jako jeho celoživotní dílo je postupně zveřejnil.

Necromancer píše:
Tak za prvé, sami si takhle říkat nezačali, jelikož jazyk Učenců nepoužívali.
Narážím na to, že ta elfština pochází z Valinoru, stejně jako maiar. Nezdá se mi, moc pravděpodobné, že by jinak měli elfské jméno a žádné jiné, v jiných jazycích. To je něco, na co podle mne JRRT docela dbal. A tím nemyslím přezdívky jedinců (např. Durinova zhouba), které příležitostně dostávali na základě událostí a svých skutků.

Necromancer píše:
Zadruhé to není "Démo noci", ale "Démon moci"
Jasně, překlep. Dokonce dvakrát, uh.

Necromancer píše:
A protože takto svoji moc "koncentrovali" do fyzické podoby, nemohli pak tyto podoby už měnit.
Nevím přesně proč tu schopnost ztratili, je to možné. Ale přijde mi to zvláštní. Zvláště proto, že Morgoth (vala) a Sauron (též maia) tuto schopnost ztratili též a tam nevidím žádné opodstatnění pro takové "koncentrování."

Necromancer píše:
Tolkien často poukazuje, že i "nevšední skutky obyčejných lidí" mají moc nad osudem světa. Což je mimochodem vítaná změna, oproti všem těm "vyvoleným", které potkáváme už na každém kroku...
Souhlasím s obojím. Premisa vyvoleného ve smyslu "ty jsi byl vybrán nějakou vyšší mocí/je ti souzeno/ atd." je pro mně taky dost otravná, nejspíš kvůli jejímu nadužívání. Navíc to vlastně i likviduje určitou dávku napětí, protože se přece ví, že ten dotyčný nějak zvládne. Daleko více se mi to líbí ve významu "my jsme si tě zvolili, abys nás všechny zastupoval." Tam není konec určený a přesto to má poměrně velkou váhu na bedrech takového vyvoleného.

sirien píše:
Právě naopak. Původně to byli normální tvorové, potom něco jako entové a nakonec z nich Tolkien udělal vtělené Maiar. Přitom s každou touto změnou se stávali mnohem méně početní, ale výrazně silnější.
S tou silou úplně nesouhlasím. Jistě, mohla se trochu měnit, nebo každý z balrogů ji mohl mít jinačí (statně jako smrtelníci). Ale pokud jde o počty tam souhlasím, že byly nějaké nesrovnalosti. Nejprve jich byly tisíce, pak stovky (i když si nevzpomínám, zda bylo explicitně řečeno, že se jedná o celkový počet a ne jen jeho část), pak jednotky a pak zase hromady (v Annals of Aman, napsaných cca 10 let po Pánovin prstenů, který se ale věnuje událostem před ním, jich byly zase kvanta). To mi připadá víc jako vývoj situace než jako chyba či nerozmyšlené výstřely, které se stále opravují.

Šaman píše:
Christopher se snažil neměnit nic. Dokonce, i když do Silmarillionu musel vybrat jednu verzi, později zveřejnil i některé mírně rozdílné verze jednoho příběhu.
S tímto asi souhlasím. Tady se dost možná projevuje peklo toho, vybrat konečnou a dohromady nejvíce konzistentní verzi z hromady poznámek, které k ní vedly. Já toto naprosto chápu, když připravuji dobrodružství, tak si taky dělám hromady poznámek a variant, které průběžně (před samotnou hrou) měním tak, aby mi dávaly co nejlepší výsledek. Ten pak s hráči odehraji. Ale nezáviděl bych nikomu, kdo by z toho všeho měl ten správný vásledek dohledat, před tím, něž ho já dokončím a napíši.

Xeth píše:
Nezdá se mi, moc pravděpodobné, že by jinak měli elfské jméno a žádné jiné, v jiných jazycích

Čemu říkáš "měli jméno"?
jménem se standardně myslí to, jak tomu kdo kde říkal. určitě měl pro balrogy nějaké jméno i Temný pán sám, ale to nemuselo být nikomu známé a tedy JRRT, jakožto "kronikář", ho ani nezapisoval.
Si všimni, že jen u určitých bytostí říká, jak je třeba nazývaly skřetové ... protože to bylo tak nějak známé. ale nepsal nikdy slovník "orčtiny".
takže nejde o to, že by "měli jen elfeské jméno", do kronik se zachovalo to, jak jim elfové říkali.

Xeth píše:
Nevím přesně proč tu schopnost ztratili, je to možné. Ale přijde mi to zvláštní. Zvláště proto, že Morgoth (vala) a Sauron (též maia) tuto schopnost ztratili též a tam nevidím žádné opodstatnění pro takové "koncentrování."

U Saurona to bylo, když jeho hezké tělo zemřelo na Nůmenoru. Pak už mu zbylo jen to ošklivé. To jen tak zjednodušeně.
U Melkora si teď nevzpomenu. Možná to bylo když se spálil o Silmaril, nebo když ho zjizvil nějaký elf. A nebo se to možná vůbec nestalo, a on mohl měnit tvar pořád, jen mu to prostě nevyhovovalo.
No a u Balrogů to bylo vysvětleno tak, že se příliš soustředili na fyzickou moc, až stratili část té duchovní - a k té části patřilo i umění měnit tvar.

U Melkora to pokud vím souviselo s jeho vlastním umenšením, když svou moc "rozpustil" do světa v podobě svých výtvorů a aktů přetváření. Ale musel bych se podívat do Silmarillionu, kterej tu teď bohužel u sebe nemám. Ale nepamatuju si, že by tam byla nějaká událost s věcí spojená - popravdě si ani nepamatuju, že by otázka toho zda Melkor měl nebo neměl možnost měnit podoby popř. se vzdát těla a pak získat nové vůbec byla přímo adresovaná (ale možná sem to zapomněl).

Jinak Sauron neztratil "své krásné tělo", ale "své krásné podoby". Ten rozdíl je důležitý mimo jiné protože i když to na pohled vypadá, tak u Tolkiena ve skutečnosti dualismus moc nefunguje - podstata bytosti, její duše a tělo jsou jen aspekty téhož. Tzn. Sauron neztratil jen své podoby, ale i schopnost okouzlovat ostatní.

LokiB píše:
Si všimni, že jen u určitých bytostí říká, jak je třeba nazývaly skřetové ... protože to bylo tak nějak známé. ale nepsal nikdy slovník "orčtiny". Jenže balrogové měli poměrně dost velký vliv na v podstatě všechny rasy středozemě. Tyto skřaty nazývané bytosti nejspíš potkávali hlavně skřeti, proto se nejspíš používá jejich označení. To tedy spíš tipuji, protože teď z hlavy si nevybavím žádné takové monstrum a jeho interakci s jinými rasami (je to fakt dlouho, co jsem to četl a tohle mne zrovna moc za srdce nechytalo).

Necromancer píše:
U Saurona to bylo, když jeho hezké tělo zemřelo na Nůmenoru. Pak už mu zbylo jen to ošklivé. To jen tak zjednodušeně.
To ano, ale proč by ztratil schopnost se přeměňovat? A proč by vlastně zůstal v této ohavné podobě (na Númenoru byl za fešáka)? Žádné soustředění své moci do této podoby jako u balrogů pokud vím neproběhlo. Pokud by se to stalo až při kování Jednoho prstenu, pak by ztráta možnosti se měnit dávala smysli v okamžiku, kdyby ten prsten neměl. Nevysvětlovalo by to ale tu podobu.

sirien píše:
U Melkora to pokud vím souviselo s jeho vlastním umenšením, když svou moc "rozpustil" do světa v podobě svých výtvorů a aktů přetváření.
To si myslím taky, ovšem to nevysvětluje jeho strašlivou podobu. Na druhou stranu on nesnášel vše krásné a inteligentní (už vlastně od počátku od Ilúvatara a písně Ainur až po smrtelníky, zejména elfy (Ilúvatarovy první děti)) a jeho zájem byl hlavně v ničení toho všeho. Je tady možné, že ta ohavná podoba byla jeho preferovaná. A po tom co tím rozpuštěním ztratil schopnost ji měnit, tak v ní už uvízl.
Jinak on snad původně vypadal jako ostatní Ainur, měnil se však později i do oblaku či stínu a nebo do podoby strašlivého temného pána, v které pak zůstal. Upřímně, nepamatuji si, že by někde v knihách bylo specificky řečeno, že už nemůže podobu měnit, ale určitě jsem to četl někde v doplňkových informacích a online diskuzích.

Xeth píše:
To ano, ale proč by ztratil schopnost se přeměňovat?
Takhle je to psáno v knize. Jestli ti to nestačí, zeptej se Tolkiena osobně.

Nekromancer: Zkoušel jsem, ale prý je po smrti, dokonce prý i jeho syn. Tady bych asi potřeboval tvojí pomoc... ;)

Ale vážně, ptal jsem se tě, protože jsem chtěl znát tvůj názor. Už jen proto, že si říkáš "Nekromancer" a tvoje ikona je je Sauron, když byl za Nekromancera, jsem nějaký nebo vhled do té věci čekal. Hádám ale, že nemít žádný se taky počítá.

To, co popisuješ naznačuje, že byl tyto bytosti měli jen nějaký omezený počet podob, něco jako oblečení ve skříni, a pokud by nějaká byla zničena, už by byla nadobro pryč. To ale nezní jako něco, co bych si pamatoval z knih. Přece je to hodně daleko od "mohou libovolně měnit svou podobu."
Jen upřesním to, co jsem psal výše:
Xeth píše:
Pokud by se to stalo až při kování Jednoho prstenu, pak by ztráta možnosti se měnit dávala smysli v okamžiku, kdyby ten prsten neměl.
Jeden prsten v Númenoru již Suron měl, díky němu se ostatně tuším dostal z pozice vězně do role rádce. Když bylo jeho tělo zničeno, on byl schopen si prsten odnést, i když neměl fyzickou podobu. Stále ho tedy měl. Kdyby ne, byl by nejspíš nahraný. Navíc přes moře cestoval minimálně jako stín a jako černý vítr. Což naznačuje možnost různých změn podoby. Nicméně je to nehmotná podoba tak to může být snazší. Nebo to může být to samé, ale pak nerozumím tomu, proč by tam byl zapotřebí takový různý popis. Ale může to tak být.
Každopádně jakákoliv smrt ainur je zanechává sobuje jistý šok a danou bytost oslabuje. Přemýšlím, že by ta podoba, do které se pak zhmotnil, mohla být ovlivněna jeho zlobou, nenávistí a zlem které způsobil, které ho pohltily. Tu pak již měnit nemohl, protože o tu schopnost měnit svou podobu přišel.
The Downfall of Númenor píše:
But Sauron was not of mortal flesh, and though he was robbed now of that shape in which he had wrought so great an evil, so that he could never again appear fair to the eyes of Men...

Xeth píše:
Hádám ale, že nemít žádný se taky počítá.

To se mě dotklo. Já osobně si myslím, že vhled do světa mám docela slušný. Jen jsem tehdy neměl náladu(promiň) ani čas(za tohle nemůžu), abych vypisoval nějaké komplexnější texty a řešení. I když, doby kdy jsem věděl nejvíc o světě Pána Prstenů ze třídy (ročníku, patra, stupně...) už jsou pár let zpátky. Teď si v hlavě dělám místo spíž než na rodokmený správců a podrasy orků na (od)mocniny, úhelníky a Tabulky prvků (a dějiny Čech i Evropy, geografické znalosti světa a všechny ty věty a zákony, které vytvořily myslitelé stovky let zpátky...). Nicméně, pokud bys chtěl, tak se někdy určitě můžeme domluvit na nějaký nerdovský Discordcall, tu možnost bych uvítal. ;-)

Xeth píše:
Tu pak již měnit nemohl, protože o tu schopnost měnit svou podobu přišel.
JAK o ni přišel?! To je věc, ve které se celou dobu vrtáš, ať ti poskytneme jakékoliv řešení, a teď se s tím najednou smíříš bez vysvětlení?!
- Jinak zbytek toho dává celkem smysl...

Šaman píše:
Osobně si vývoj světa Ardy představuji velmi podobně, jako když se hraje ttrpg. Začalo to jako poměrně nevinná hra pro děti, trpaslíci se ještě dost podobají těm zahradním ozdobám ze Sněhurky (Bilbo je rozeznával podle barvy kápě, jinak mu přišli stejní)… ke konci to zvážnělo, zepičtělo a přidal se notný kus filosofie. A vznikl velmi zajímavý svět na rozhraní pohádky a něčeho víc. Vznikl jeden z pilířů fantasy. Konec první kampaně.

Ale GM to baví, ten svět ho pohltil natolik, že mnoho ze svěho volného času tráví přemýšlením o historii, kultuře a mytologii tohoto světa.

... až na to že to bylo přesně naopak. Tolkien si vymyslel jazyk(y), později přidal mytologii, příběhy a z nich upředl svět. Hobit byl jenom pohádka pro děti, hříčka, kterou však Tolkien později, za cenu jistých úprav světa, zakomponoval do svého veledíla (stejně tak to bylo i s Tomem Bombadilem). „Hobit 2", Pán prstenů, byl pak už pevně zasazen do Středozemě.

Necromancer píše:
Nicméně, pokud bys chtěl, tak se někdy určitě můžeme domluvit na nějaký nerdovský Discordcall, tu možnost bych uvítal. ;-)
Proč ne, i když já zas až takový nerd nejsem. Kdysi jsem si koupil knihy v angličtině a přečetl je (a tím myslím hoooodně let zpátky). K tomu jsem si dohledával nějaké informace na netu. Faktograficky jsem to ale nikdy nijak zvlášť nerozebíral.

Necromancer píše:
JAK o ni přišel?! To je věc, ve které se celou dobu vrtáš, ať ti poskytneme jakékoliv řešení, a teď se s tím najednou smíříš bez vysvětlení?!
Pravdepodobně tou smrtí, která ho oslabila. Viz to, co jsem psal výše.
K tomu mne napadá ještě jedna věc a to ta, že i bez prstenu se vlastně dokázal znovu zhmotnit (po tom, co ho zabil/dorazil Isildur) - ve Válce o prsten měl již opět fyzické tělo - nicméně byl o dost slabší, než s prstenem. I pouhá existence Jednoho prstenu ve světě mu očividně dávala nějakou moc, protože jakmile byl zničen, padl i Sauron a zůstal ve Středozemi jen ve své nehmotné duchovní podobě. Jak řekl tuším Gandalf, tak stejně zlý a zkažený, ale bezzubý.

Xeth píše:
nicméně byl o dost slabší, než s prstenem
To... je, ale taky není úplně pravda. Tolkien sám napsal (v dopisech), že "Sauron rozhodně nebyl umenšen ("diminished") absencí Prstenu".

Sauron nejspíš (tady už spekuluju za sebe) obecně ztratil nějakou svou moc tím, že ji vložil do Prstenu - to je obecný princip Ardy (minimálně pro Valar / Maiar, u elfů se to nezdá platit - Fëanor nebyl oslaben stvořením Silmarillů atd.). Výměnou získal ale spíš víc moci, protože tím, že tu moc kterou vložil do Prstenu spíš znásobil (opět, obecný princip, který je vidět i u Melkora). Když u sebe Prsten neměl, tak neměl k dispozici tuhle část své původní moci - ale on sám svou moc stále měl. Jeho stav ke konci Třetího věku a oslabení oproti konci Druhého věku bylo spíš způsobeno tím, že se pořád úplně nevzpamatoval z tý tečky, kterou mu věnoval Isildur, když ho v jeho hmotném těle sejmul. Když byl pak Prsten zničen, tak vzal Saurona s sebou, protože Sauronova moc byla s Prstenem provázaná (asi jako když by byl přikovanej k šutru a ten šutr co byl do té doby jen někde poblíž někdo zkopnul do propasti - sice padá jen ten prsten, ale pocestě mu urval i tu ruku ke který byl přikovanej, z čehož pak Sauron poněkud "vykrvácel" tempem Tarantinovského krevního rozstřikovače).

sirien píše:
Tolkien sám napsal (v dopisech), že "Sauron rozhodně nebyl umenšen ("diminished") absencí Prstenu".
Ono je to těžko nějak zařadit, pokud se tam toho neříká víc (což nevím). Protože jeho umenšení bylo jistě způsobeno tím, že "zemřel" (nebyl schopen udržet svou fyzickou podobu). Vnímám to tak, že byl v podstatě zesláblý po té své smrti. A prsten, pokud by ho měl, mu jeho moc boostnul, protože v něm byla schovaná značná část jeho původní moci. Ta sním byla propojena a v podstatě ho udržovala naživu (resp. ve fyzické podobě), dokud byla na světě. Jakmile byl ale prsten zničen, toto pominulo a Sauron ztratil svou fyzickou podobu (a schopnost ji někdy zpět nabýt).


sirien píše:
...Fëanor nebyl oslaben stvořením Silmarillů atd.).
To si myslím, že může být rozdílným přistupem k tvorbě. Elfové do svých předmětů snad nevkládali žádnou svou moc apod. Na rozdíl od Saurona, který ano. Ať už tím moc prstenu posílil nebo ji tak stvořil celou.

sirien píše:
Výměnou získal ale spíš víc moci, protože tím, že tu moc kterou vložil do Prstenu spíš znásobil (opět, obecný princip, který je vidět i u Melkora).
Myslíš tím, že do prstenu tu moc vložil? To samotné si nemyslím, že by ho posílilo. Kontrola nad ostatními držiteli prstenů už spíš ano. Navíc tu byla hromada jejich poddaných, kteří by Sauronovu moc ve světě, i když ne osobní, pozvedli (poslouchali by své vladaře, kteří by poslouchali Saurona).

sirien píše:
Když u sebe Prsten neměl, tak neměl k dispozici tuhle část své původní moci - ale on sám svou moc stále měl.
To ano, i když byla nižší, než ta, kterou měl před ukováním Jednoho prstenu, do kterého jí velkou část (myslím, že snad dokonce většinu) vložil.

sirien píše:
Když byl pak Prsten zničen, tak vzal Saurona s sebou, protože Sauronova moc byla s Prstenem provázaná...
To i když si to představuji trochu jinak, viz to co jsem psal výše. Tedy, že s ním nebyl spojený tak, aby vykrvácel, jako spíš že to byla životní podpora jako ve špitále. Ta mu byla vypnuta a on se vytratil.

Magie v Ardě fungovala hodně na systému Vůle (Will, Willpower).

Sauron zakul část své moci, své *vůle* do prstenu. Viz: https://scifi.stackexchange.com/questions/142433/is-the-one-ring-sentient

Podobně jako v jiných světech funguje to, že alchymista dá část své životní energie to artefaktu. Pokud má kontrolu nad artefaktem, ten slouží jako multiplikátor moci.

Může mi, prosím, někdo udělat TL;DR, jak fungují ty kampaně?

Jsou to spíš sandboxy v LOTR světě?
Nebo jsou to spíš DnD-ofiko-moduly-like skororailroday?

MarkyParky píše:
Může mi, prosím, někdo udělat TL;DR, jak fungují ty kampaně?

Jsou to spíš sandboxy v LOTR světě?
Nebo jsou to spíš DnD-ofiko-moduly-like skororailroday?
Jestli mluvíš o AiME, tak tam je obojí - jednak jsou tam region guides, kde je 90% popis "regionu" a ke konci nějaký jednorázovkový questy, ne nic dlouhosáhlého. A pak nějaký "celoknížkový" dobrodružství, jmenovitě 'Mirkwood campaign' a 'The Road Goes Ever On' - kde Mirkwood vypadá spíš jako 5e-like průvodce kampaní, kdežto Frodovo The Road Goes Ever On jsou spíš náměty, co by se po cestě mohlo dít, průvodci, jak tvořit třeba nějaké ruiny či prostě relevantní lokace, railroad ne-e.

Takže možnost 1 mi přijde správně(jší), spíš sandboxy.

Edit: Přehlédl jsem ještě knížky s přízviskem 'Adventures', kde jsou to takové delší questy naskládané za sebou, často i s nějakým lehčím časovým odstupem od sebe, ale řekl bych, že navazující.

Ok, díky.

Free League spustilo pre-order the One Ring, na drivethruRPG ke koupi pdf.
Core Rules
Starter Set
Loremaster's Screen & Rivendell Compendium