Já hraju ve dvou skupinách, cca 12 lidí a v obou jsou lidé, kteří jezdí na MDrD. Od minulého GC (co s nimi hraju) hrajeme FC a DW, někteří z nich DrD nehráli roky. Hráli jsme dvě dobrodružství z minulých ročníků MDrD a během hry jsme hodili dohromady asi 3x kostkou. Dobrodružství jsou psaná tak, že se v podstatě nehází a na pravidlech nezáleží. Vše důležité rozhoduje PJ čistě úsudkem dle vodítek a správně položených otázek. Obě skupiny mi toto potvrdili nezávisle na sobě. Obě chodí na MDrD pravidelně. MDrD není o dračím doupěti, kdyby bylo úplně bezpravidlové, nic se neděje.
Důvod, proč na MDrD chodí, je ten, že už tam chodí tolik let, že to nechtějí přerušovat. Potkají lidi, které rok nevídají a mají společné téma, o kterém si mohou popovídat. S odstupem času se vždy shodnou, že příště už nepůjdou, ale vždy je k tomu přitáhnou lidé, které na GC potkají.
Před několika týdny jsme odehrávali dobrodružství, kdy jela vyšetřovací komise na nějaký ostrov, kde byl kapitán (tuším) Havranovlas a řešily se vraždy (fakt nevím, jak se přesně jmenovalo, ale nejvíc mi utkvěla v hlavě prostitutka, které uřízli ve vaně jednu nohu) a kromě jednoho bezvýznamného boje s kraby jsme nepoužili pravidla vůbec na nic. Celá hra byla napsána tak, že záleželo pouze na tom, jak se koho zeptám. MDrD je spíš o náhodě a dedukční schopnosti hráčů, než o postavách a pravidlech.
(Čistě do záznamu musím říct, že styl dobrodružství a absolutní moc v ruce PJ je důvod, proč na MDrD nechodím. Naopak bych ocenil, kdyby se hrálo v pravidlech, které umí vyhodnocovat práci se stopami a indiciemi, což DrD naprosto nedokáže a proto to ani PJové nedělají. Řekl bych, že styl dobrodružství je přesně daný právě tím, co pravidla dokáží - resp. nedokáží. Proto jsou čím dále méně používaná. Vím minimálně o 20 lidech, co na MDrD nechodí, protože jim vadí pravidla a styl hry, který kvůli pravidlům vzniká.)