Šaman píše:
Už jen kvůli tomu, že to s největší pravděpodsobností odradí potenciální hráčky
znám pár feministek a zároveň pár antifeministek, co by si nejspíš nemohly přijít na jméno, ale který by Ti za takovouhle stereotypizaci s chutí svorně vyškrábaly oči.
Za co si dáváš ve svých hrách "rudou" (nebo jakoukoliv jinou) Ty je čistě Tvoje věc a věc Tvejch hráčů, kterou ostatní můžou mít zvesela úplně jinak.
Šaman píše:
Ve scénáristice upozorňuješ na nutnost social contractu
...a na to, že si ho má každý nastavit sám podle sebe. Taky ve Scénáristice píšu o tom jak hrát viscerální mučení hráčských postav, explicitní sexuální scény (a i explicitní násilné sexuální scény a dokonce sem zašel tak daleko, že sem zmínil hru v níž proběhlo znásilnění mezi dvěma hráčskými postavami a hra pokračovala vesele (doslova) dál).
Nikde ve Scénáristice nikomu neříkám, co ho má nebo nemá bavit nebo co sám má nebo nemá hrát co do svého vkusu a preferencí - píšu o tom jak vést hru, aby fungovala, bez ohledu na to co je jejím obsahem - rozhodně nepíšu o tom co za hru má kdo vést - protože se domnívám, že moji čtenáři (včetně úplných začátečníků, kterým je Scénáristika primárně určena) jsou dost vyspělí, aby jim jedna krátká notička o tom, že se s hráči mají na obsahu hry domluvit, bohatě stačila. Pokud dotyční usoudí, že mají zájem si hned z kraje zkusit viscerální horor ("protože tolkienovská fantasy je pro děcka"), tak kdo sem já abych jim stál v cestě - ode mě mají k ruce Scénáristiku 20, první díl Hororu v RPG a doporučení šáhnout po Fear Itself nebo WoDčku, přání hodně štěstí a spousty krvavé a brutální zábavy.
Merlin píše:
dobře, řeknu to jinak...
nic ve zlym, ale argumentum ad ens parentis (nebo jak by se to latinsky správně vyjádřilo) považuju za naprosto nevalidní argumentaci (iracionální apel na emoce atd.) a vůbec na ní ani nebudu nijak reagovat.
Otázka obsahu RPG hry v rámci nějakého kroužku je už o hodně specifičtější věc než obecná otázka hry pro začátečníky. Kromě věcí okolo RPG do toho vstupují obecné otázky nějakého vztahu mezi vychovatelem nebo vedoucím kroužku a "svěřenci" (nebo "žáky" nebo jak se tomu u volnočasovek nadává) a vzít tenhle příklad a zobecnit ho jako argument ohledně her pro začátečníky obecně je u mě očividně neplatná indukce (neopodstatněné zevšeobecnění). Vedoucímu kroužků bych asi fakt nedoporučil jít hrát s mladšíma teenagerama hororovou story takovýdleho druhu - mimo jiné právě i kvůli riziku reakce rodičů. Na druhou stranu nepředpokládám, že by nějakej příčetnej vedoucí kroužku takovou radu potřeboval.
Běžná skupina začátečníků je ale spíš nějaká parta kamarádů, než kroužek v DDMku.
Merlin píše:
A ne, myslím si, že to ne každý začátečník dokáže posoudit za sebe.
Pak je asi fér začátečníka varovat, že daný příběh obsahuje drsnější témata, cca asi jako /nějaký příkladový horor nebo thriller/ a nechat ho, ať se případně spálí sám na vlastní odpovědnost.
Skutečnost je, že se to spíš nestane, protože moje zkušenost je že většina lidí a herních skupin je co do hraní krajních témat spíš přirozeně defenzivní než nějak experimentálně progresivní. Což na tom ale nic moc nemění - varovat ostatní že nějaká věc má nějaký charakter je ok, snažit se ostatní od něčeho izolovat na základě vlastního dojmu vhodnosti už ok neni.