Ebon Hand píše:
Mít domluv hráčů když spolu něco hrají, beru jako standard, měli jsme ji od dětství i ve fotbale na plácku.
Rozdíl je v tom, že při fotbale nemáš jednoho hráče, který má vlastní příručku tajných pravidel, která ostatní číst nesmí, hraje za protivníky a současně řeší rozpory a který má ve své příručce rady jak podvádět.
Ebon Hand píše:
vyvádíš špatné závěry z mylného úsudku, že jste hráli normálně a všichni tak hráli taky. Z mého pohledu jste hráli blbě a zatím sis to nepřiznal
Přiznej mi trochu soudnosti. Já si samozřejmě uvědomuju, že jsme hráli špatně. Ostatně jsem už určitě psal svůj zážitek z Bílého hradu, kdy jsme procházeli podzemím, dokud nám strážný kostlivec neřekl, že podzemí je obydleno a máme vypadnout. Moje reakce byla "tak jdeme pryč", a PJ mi vysvětlil, že to nemůžu, že to bychom neměli co hrát, a že toho kostlivce musím zabít. (Na druhou stranu to nebyla úplně jeho chyba, v pokynech k dobrodružství počítali i s touto možností a tak přímo napsali, že PJ má hráčům doporučit, ať postupují s patřičným důrazem, nebo tak nějak.)
Nevím, zda se dá naše hraní označit za normální - ale téměř určitě se dá označit za "vcelku obvyklé". Prostě takto hrálo DrD hodně jiných skupin. Některé hrály jinak, "lépe" (z mého pohledu) a kdybch na ně narazil, asi bych měl na pravidla DrD lepší názor. Jiné hrály ještě mnohem hůř, nebo tedy drsněji - třeba hráč, který psal do Altaru, že jeho kamarádi dávají do každé hry tak 2 - 6 draků (které postav zabijou) a tak se jeden hráč dostal na 36. úroveň za půl roku hraní,a to v době, kdy pravidla pro experty ještě nevyšla. Já se jako hráč nikdy nedostal nad 7 nebo 8. úroveň, a to jsem s několika postavami začínal už na 6.
To že jsem se setkal s pár extrémy jako WTF skupinou je druhá věc - nicméně hráči téhle skupiny se účastnili mistrovství DrD a uspěli, jejich PJjovi vyšla jeskyně v Dechu Draka, takže z toho pramenila jejich neochvějná jistota, že hrajou dobře - vždyť se svým přístupem uspěli na oficiální soutěži.
A vzhledem k tomu, kolik prostoru bylo v expertech DrD a článcích Dechu draka věnováno článkům o správném hraní a naopak ukázkám špatného hraní usuzuju, že i autoři sami si uvědomovali, jak se Dračák hraje, a snažili se některé výstřelky korigovat.
Takže si nemyslím, že by taková hra byla způsobena jen námi. Na druhou stranu si myslím, že zásluhu na dobrých hrách v DrD mají hráči - tedy ty, Loki a případní další zastánci pravidel. Podle mě byly vaše hry dobré kvůli vašim hráčským kvalitám a prakticky navzdory pravidlům.
LokiB píše:
Asi jsou zvyklí k DrD, DnD a dalších her.
Samozřejmě. Hráči, kterým vadilo, že jim postava v RPG umře po prvním útoku většinou přestali RPG hrát po prvním sezení, takže zbyli jen ti, kteří se s tím tak či onak srovnali.
LokiB píše:
Takže kouzelník nakráčel do první scény, prohrál iniciativu a to tak mohl být jeho jediný hod ve hře, protože následně pomřel. Ubit krysou.
No, já mezi DnD starších edic a DrD nevidím až tak velký rozdíl. Jen nevím, co tím chceš říct.
LokiB píše:
To prostě není věc dobrého špatného systému, je to volba hry.
Když půjdeš hrát rugby a budeš si stěžovat, že je to moc surové, že tam do sebe lidi vrážej, tak se na tebe budou koukat divně.
Rugby jsem hrál přesně jednou - když nám pár kluků z vesnice řeklo, ať si zahrajeme s nimi. Že je to jako fotbal, jen se u toho míč nosí v ruce a můžeš ho někomu vytrhnout z rukou.
Nějak zapomněli říct, že je stejně v pohodě, když starší, větší a silnější kluk s mladším a menším flákne o zem, vrazí mu loket do břicha nebo ho hlavy, nebo ho tím míčem praští. A pak se mu bude posmívat, že neumí hrát rugby a má jít domů k mamince.
Pokud bychom ta pravidla na začátku slyšeli všechna (případně pravidla DrD četli - všechna), tak by nám tyhle souvislosti možná došly. A možná bychom si odnesli názor, že vesnické "říkejme-tomu-rugby" či RPG hrajou jenom kteréni, kteří si musí něco dokazovat.
Samozřejmě že po první nebo třetí hře mohl hráč poznat, o co jde. Někdy to mohlo trvat i déle. A když se mu to nelíbilo, mohl se rozhodnout - buď zůstane a nějak to překousne, nebo odejde a bude si hledat jiné kamarády, protože ti současní hráli každou volnou chvíli Dračák a bavili se jen o něm.
Na tvojí otázku, zda je to vina pravidel Rugby nedokážu odpovědět, nevím co všechno obsahují. Pokud obsahují rady typu "jestliže získáš dojem, že hráči podvádí, začni podvádět taky", tak ano, myslím si, že výsledný špatný dojem by byl vina těch pravidel.
Ještě musím říct, že mě docela překvapuje, jak často píšeš "přestal hrát". V některých skupinách to byl docela problém, protože z nich odcházeli hráči a nebo PJjové, které hra nebavila. Na přednáškách o vedení hry mi pravidelně chodili lidé, kteří říkali "kdyby tak náš PJ chtěl něco z toho dělat. Ale on naše argumenty neposlouchá", a na mou otázku, proč s ním tedy hrajou odpovídali "Nemáme nikoho lepšího, nikdo další hru vést nechce / nemá na to čas, protože je to dost náročné, mentálně i časově."
V těch skupinách asi nikdo neměl příležitost zjistit, že vedení hry může být i časově nepříliš náročná zábava.