Teorie: Stavební kameny vyprávění

Takty očekávání

Posledním vzácným typem taktu, abychom vyčerpali celou kolekci je takt očekávání. To je takt napětí obrácený naruby. Oba dávají vědět o budoucí události. Takty napětí nás vrhají do obav z toho, co se může stát postavě s níž se momentálně identifikujeme, obvykle hlavnímu hrdinovi.Bojíme se, že spadne z mostu, skolí ho nějaká příšera nebo se znemožní na večeři u rodičů své přítelkyně.

Takty očekávání významně předznamenávají budoucí vítězství a dávají nám tak dvě dávky zadostiučinění. Očekáváme odměnu a dostaneme ji – často v sérii dalších taktů mezitím.

Ve filmové verzi Dr. No se takt očekávání objeví v okamžiku, kdy Bond usoudí, že jeho šófér, který k němu přijde na letišti je vrah. V nezaměnitelném Conneryho stylu, jeho tváří proběhne úšklebek okouzlujícího sadismu. Bond ví, že toho chlápka dostane a těší se z toho. Spolu s ním se těšíme i my.

Dalším klasickým okamžikem očekávání je scéna z Vetřelců v níž těžké ocelové dveře vyletí nahoru, aby nám ukázaly Ripleyovou v nakladači, připravenou bojovat s vetřeleckou královnou.

Seriálové postavy mohou sehrát takty očekávání rituálním způsobem, který získává na síle opakováním. „Je čas tlouct!“ Věci (komiks The Thing) je klasický příklad.

Takty očekávání RPG

Takty očekávání nejsou příliš běžné ani ve zdrojových materiálech, takže je těžké argumentovat, že by se měly v RPG objevovat neustále. Nicméně dávka posílení, kterou nabízejí je tak osvěžující, že byste neměli přehlédnout jejich roli v udržování vyprávěcího rytmu vaší hry. Jsou něco jako běžný vzestupný takt na steroidech. Hráč cítí příchuť vítězství jak během fáze očekávání tak když skutečně skóruje. A takty očekávání podtrhují jejich relativní sílu ve světě – něco, na co se snadno příliš zapomíná, když povětšinou čelí střetnutím a překážkám, které jsou navržené tak, aby pro ně byly obtížné.

Taktem očekávání může být jednoduše i výsledek, který dává obrovský bonus na akci, která má přijít. To je to, co vidíme, řekl bych, když ochranné dveře vyjedou nahoru a odhalí Ripleyovou v nakladači. Nemá garantované vítězství – ve skutečnosti projed mnoha vzestupnými a sestupnými takty než konečně vetřeleckou královnu porazí – ale získala jednu obrovskou výhodu, takovou, které má protivník důvod se bát.

Nebo to může být jisté vítězství, které ten ubohý moulovitý týpek nečeká. To je klasická scéna „neser Clinta“ nebo Pepek futrující se špenátem. Tady hráči přímo říkáte, že může jít a převálcovat někoho. To je ten úšklebek na Conneryho/Bondově tváři, který anticipuje budoucí osud falešného šoféra. V závislosti na systému může být uspokojivější použít pravidla, ale s nějakou šílenou výhodou pro hráče. Nebo může být osvobozující, zvláštně v jinak mechanicky bohatém systému, kde musíte dělat hodně hodů, abyste sejmuli i toho nejnižšího poskoka, přeskočit mechaniky úplně. Místo toho nechte hráče barvitě dovyprávět jejich úspěch.

V každém případě takt očekávání skutečně září, když hráč má emocionální důvod vidět protivníka rozdrceného. Může to být hnusný vůdce nepřátel, kterého se naučili nenávidět a obávat se ho, něco jako vetřelecká královna. Nebo je to jen neznámé ucho, které jste vylíčili jako otravné, arogantní a žadonící o lekci Eastwooditidy.

Vzhledem k síle očekávání coby vzestupného taktu můžete hledat cestičky jak nastrčit očekávání a snadné vítězství do hry při příští příležitosti, kdy se hráči budou cítit frustrovaní a přemožení.