Právo a spravedlnost Orionu

Před nějakou dobou jsem na dotaz, jaký právní systém by byl nejvhodnější pro náš herní svět, byl vybídnut, abych ho trochu popsal, že mi s tím pomůžete. Takže, zde je, co o Orionu zatím víme.

K obecné povaze světa
Na Orionu hrajeme už hodně dlouho. Objevoval jsem ho spolu s postavami, a protože oni ho prošly jen malý kousek, zbytek je zahalen v mlhách nevědomosti. Pro jednoduchost jsem se v něm držel panteonu popsaném v Dnd 3,5e a také jeho kosmologie.

Obecně bych to řekl asi tak, že se mi nechce svět moc řešit, chci si hrát a ne si mořit hlavu se zeměpisem, národohospodářstvím a kulturou :)

Popsaný máme zatím jediný kontinent, který má být ústřední silou světa. Postavy se pohybují ve značně civilizovaných zemích, kde už dlouhá léta panuje mír a prosperita. Charakterem připomínají středověkou Evropu, stejná zeměpisná šířka i přibližně podobný tvar. Jen velikost je asi trochu menší. Rozvrstvení obyvatel a technologie odpovídá cca letům 1450 - 1650, jak se nám co líbilo a co jsme znali. S jedinou velkou výjimkou, zatím jsem se vyhýbal střelnému prachu.
Království na tomto kontinentě je pět, mají velmi podobné kulturní dědictví, protože vznikla po rozpadu velkého impéria, které kdysi sjednotilo jazyk, míry a váhy, vytvořilo hustou síť dobrých cest. Zákoníky jednotlivých království se sice v drobnostech liší, ale všechny vycházejí z práva platného v tomto království. Těmto pěti královstvím se říká Severní Liga.

Sice již hrajeme podle 4e, ale rasy zůstaly klasické - zdaleka nejvíce je lidí, jsou tu ovšem i elfové, trpaslíci a hobiti. Mají vlastní samosprávu, případně vlastní království a ty zatím řešit nechci.

Zajímá mě právní systém Severní Ligy, konkrétně největšího království Ligy, Andalusie.

Dále uvádím, co jsem zatím o Orionu sepsal; na zbytek se ptejte, rád odpovím.

Severní Liga

Jedná se o volné společenství pěti lidských království, která se kdysi spojila proti mocné Stygii a jejím nekromantům. Jeho členy jsou, v abecedním pořádku: Andalusie, Bogoma, Riga, Riva a Sorelis.
Spojení vydrželo i po válce, i když bylo načas přerušeno obdobím bratrovražedných bojů a občanskými válkami. Ligu dalo dohromady zejména úsilí knězů těch bohů, kteří v konfliktu se Stygií nejvíce lidem pomohli. Tito bohové jsou zde dodnes uctíváni a každý jeden bůh má v jednom království vždy dominantní roli. Jejich jména uvádíme v takovém pořádku, jaký náleží jejich úctě a vznešenosti.
Pelor zvaný Zářící, Heironeus zvaný Nepřemožitelný, Sv. Gisbert a Kord známý jako Rváč.

Pelor je nejvíce uctíván v Andalusii a Bogomě. V Sorelisu je nejváženější Heironeus, v Rivě Kord a v Rize, matce měst, sv. Gisbert.

Bogoma sousedí s Andalusií, stejně jako ona se rozkládá na velké, úrodné pláni. Sorelis je hornatá země pod Ledovými horami, Riva je horká země na jihu se skalnatým pobřežím, výbornými přístavy a četným loďstvem. Riga leží na rozhraní Rivy, Bogomy a Andalusie, v zálivu na velké skále u pobřeží. Je to městský stát, který se stal centrem náboženství a obchodu.

Šlechta a její tituly

V Andalusii uděluje vyšší šlechtické tituly pouze král. Jedná se o titul hraběte a barona. Do rytířského stavu mohou povyšovat i tito urození pánové, mohou také darovat nebo propůjčovat lénem svou půdu. Vyšší šlechtic má půdu darem od krále a jeho titul je dědičný, s tím, že musí být při přejímání z otce na syna nebo jiného mužského dědice potvrzen králem.
Základní výsadou každého šlechtice je, že je osvobozen od daní. Má ovšem povinnosti vůči lidem, kterým vládne, i svému králi nebo urozenému pánu, v jehož kraji má léno. Svěřené léno může ten, kdo ho propůjčil, kdykoli oné osobě odebrat, klidně i bezdůvodně. To se ovšem nedělá, pro takový čin je třeba závažný důvod v podobě zrady nebo těžké neplnění povinností.
Darovanou půdu smí odebrat pouze král a to až po konsensu Královského sněmu, na kterém se k tomu shodnou všichni vyšší šlechtici (vyjma provinilce, samozřejmě).

Povinnosti vyššího šlechtice
1. Bezpečnost životů a majetku obyvatel i poutníků.
2. Obrana země před útoky, povinnost dostavit se se stanoveným počtem vojáků v patřičné zbroji a výstroji, pokud král vyhlásí brannou hotovost.
3. Chovat se dle dvorní etikety.
4. Vzývat dobré bohy a podporovat jejich kněze.

Povinnosti nižšího šlechtice
1. Chovat se čestně a zdvořile.
2. Dostavit se osobně v patřičné výzbroji, případně se stanoveným počtem vojáků, na brannou hotovost nebo když ho o to požádá lenní pán.
3. Vzývat dobré bohy a podporovat jejich kněze.


Dále jsou uvedeny šlechtické hodnosti a tituly, jak jsou známé v Andalusii. Jsou seřazeny dle důležitosti od nejméně významného po nejvyšší.

Šlechtic (pán) - uděluje se například za bezúhonnou 30-ti letou službu ve vojsku, za výjimečné činy pro blaho království nebo pána. Pokud je svázán s lénem, šlechtic se nazývá zeman. Je-li šlechticem měšťan, bývá někdy titulován baronetem. Za výsadu být jmenován šlechticem je dotyčný povinen zaplatit 105 dukátů. Nejedná se o dědičný titul, nejstarší mužský potomek má však velkou šanci na přiznání titulu otce, pokud o něj bude stát. Lenní pán může poplatek za jmenovací dekret samozřejmě odpustit.

Rytíř (rytíř) - jedná se o čistě nedědičné postavení, udělované na základě vojenské zdatnosti a vybavenosti. Je to doživotní titul, který mohl být odejmut pouze králem, za provinění proti rytířským ctnostem.
Podmínkou jmenování je přísaha dodržování rytířského kodexu. Poplatek za jmenovací dekret činí 140 dukátů, bývá však obvykle odpouštěn.

Baron (svobodný pán) - patří k vyšší šlechtě, titul je tedy dědičný, ale vztahuje se pouze na pána rodiny. Ostatní členové byli pouze šlechtici, případně rytíři.
Pro jmenování bylo zapotřebí, aby zásluhy o veřejné blaho rod prokázal ve více generacích. Poplatek za jmenovací dekret činí 315 dukátů.

Hrabě (urozený pán) - titul se uděloval pouze lidem s "dlouhým rodokmenem", dědil se a vztahoval na všechny příslušníky rodiny. Poplatek za jmenovací dekret činí 630 dukátů.

V Andalusii je asi (50 ?) mocných rodů a na (1000 ?) šlechtických rodin. Z nich však sotva třetina se mohla vyrovnat středně bohatým měšťanům. Polovina rytířských rodin nemá majetky větší než 10 kop dukátů, čili jsou na úrovni bohatších sedláků.

Náboženství

V Lize severních království jsou uctíváni dobří bohové známí též jako Čtveřice: Pelor zvaný Zářící, Heironeus Nepřemožitelný, Sv. Gisbert a Kord známý jako Rváč.
Pelor je nejvíce uctíván v Andalusii a Bogomě. V Sorelisu je nejváženější Heironeus, v Rivě Kord a v Rize, matce měst, sv. Gisbert.

V každém království Ligy má jeden ze Čtveřice vždy dominantní roli. Jeho chrámy a kněží jsou v každém větším městě a na dvorech šlechticů a panovníka. Ochrana a podpora jejich víry je ukotvena v zákonech. Ve větších městech a výjimečně i na menších městech nebo v samostatných klášterech, je možné se setkat jak s kněžími ostatních bohů Čtveřice, tak i dalších bohů, kteří nejsou v Lize tak oblíbení.

V Lize panuje náboženská snášenlivost, zákony zakazují pouze uctívání bohů pomocí lidských obětí a temných rituálů čerpajících moc z Pekla nebo přivolávající tam odtud pomoc. Kněží zlých bohů mají ovšem veliké potíže se založením svého svatostánku a jsou pak pod ustavičným dohledem kněží Čtveřice i místního pána.

Mystická magie

Magie kouzelníků a čarodějů není sice v zemích Ligy zakázaná, ale jednotlivé státy se jí pokoušejí kontrolovat. Obecně platí, že je na ní nazíráno s větším podezřením, než na magii knězů Čtveřice.
Andalusie má proslulou Královskou magickou akademii (KMA), velikou školu mystického umění, která je v sídelním městě. Kdokoli chce čarovat na území Andalusie, musí mít osvědčení o nezávadnosti své magie a svého charakteru od lektorů této univerzity, jinak mu hrozí vysoká pokuta, případně vězení.

Ve výjimečných případech uděluje KMA nejen doktorandum, ale i profesorium, což dává ctěnému mágovi možnost učit vlastní žáky a propůjčovat jim osvědčení, jako by je odsouhlasila lektorská rada KMA.
Osvědčení má podobu kovového medailonu (kvalita kovu se liší dle zámožnosti žáka), který je unikátním magickým předmětem nesoucím jednoznačný otisk svého majitele. Libovolný lektor či doktor KMA má možnost ověřit, zda medailon opravdu patří majiteli a kdy a kým mu byl vydán.

Medailon má ale nejen světský účel; díky němu je možné identifikovat nejen mága na pohled, ale zejména veškerá kouzla, která poslal. Kdokoli dostatečně znalý magie dokáže rozpoznat jednoznačnou auru kouzla nebo magie, kterou ten který amulet vtiskl a zdůraznil u svého majitele. Díky tomu jsou všichni absolventi KMA ve svém používání magie nebývale uvážliví.
Ještě jednu vlastnost medailon má, které si kouzelníci i čarodějové váží nejvíce a je to jeden z dobrých důvodů, proč jít na školy a nechat se "ocejchovat". Podpora magické aury majitele zvětšuje jeho moc; čím zkušenější mág je, tím větší sílu z medailonu získává.

Povaha
Povaha mystické magie je jasná - je nezávislá na božské vůli, žádný z bohů jí nemůže smrtelníkům ani dát, ani odepřít. Mohou se jí jedině postavit svou vlastní božskou magií.
Je to jeden z hlavních důvodů jisté rivality mezi kněžími a mágy. Existuje totiž mnoho teorií, které mají tento fakt vysvětlovat; a kněží se většinou přiklání k těm, které staví mystickou magii do opozice k magii božské.

Původ
Jedna z oblíbených a asi nejrozšířenějších legend praví, že Velký Otec, tvůrce světa i bohů, vytvořil i lidi. A někteří byli nepokojní, zlí a odbojní, záviděli bohům jejich sílu a usilovali o vlastní. Zradili a zabili prý krásnou a důvěřivou bohyni a okradli jí o její moc a rozdělili se o ní. Bohové je samozřejmě pronásledovali, takže někteří vzdorovali a byli zabiti, jiní uprchli a skryli se na nejrůznějších místech. Jejich moc je ale pokřivila a oni se změnili v nejrůznější divné rasy a nestvůry. Tak se zalidnil svět nejen lidmi, ale i potvorami, které jsou povětšinou nepřátelské a zlé, jako jejich prapředci.

Další teorie, vykládaná spíše v učenějších kruzích, zase vypráví o Titánech; obrech, kteří se brodili dávnými pralesy jako člověk strništěm, bojovali mezi sebou, tvořili i ničili z rozmaru a bez plánu. Pak se jim narodili bohové, kteří stvořili člověka k obrazu svému. Jenže titáni chtěli po nějaké době lidi zničit a bohové to nedovolili. Došlo k první, Titánské bitvě.
Bohové nakonec po urputném boji zvítězili a titány, kteří boj přežili, spoutali a zbavili je síly. Vyřízli jim srdce, které ukryli do diamantové hory v daleké pustině, kde nic nežilo. Titáni od té doby leží bez života v zemi, ale nejsou mrtví; jejich srdce bijí, pomalu, ale jistě, a s každým úderem dál vydávají svou sílu. Jenže místo titánům jí dávají všemu okolo, zemi i větru - a také lidem, kteří ovládají tajná znamení a řeč titánů, jež tuto moc poutá a usměrňuje.

Soudy a právo

Právo soudit a trestat podle zákonů zemských a božských má vždy lenní pán daného území, nezávisle na tom, zda se jedná o majetek světský či církevní. Ten má možnost delegovat nižší soudní pravomoc na pověřené osoby, rychtáře, městské rady, kastelány či správce a dokonce se může nechat zastupovat ve výkonu svého práva soudu jmenovaným soudcem, který v jeho jménu řeší odvolání a soudí vážné případy, jež nespadají do výkonu práva nižšího (např. hrdelní zločiny).
Pokud je někdo odsouzen jmenovaným soudcem nižšího práva, má možnost se odvolat k lennímu pánu, nebo jím ustanovenému soudci práva vyššího. Ten může vždy udělit milost nebo jakkoli změnit již vynesený rozsudek.

Náklady na soudní řízení nese obviněný v případě trestního sporu, v případě sporu občanského pak strana, která podala návrh. Soud může rozhodnout, aby jí protistrana, je-li ve sporu poražena, náklady nahradila. Tarify za soudní pře jsou stanoveny výnosem zemského sněmu a jsou jednotné pro všechny osoby království.
Držitelé vyššího práva soudního mohou být souzeni pouze zemským sněmem, nebo tribunálem zemským sněmem ustanoveným k tomuto účelu. Osoby stavu duchovního podléhají jurisdikci církevních institucí a soudů jimi ustanovených.
Přečiny proti víře, heretické a bezbožné konání, jakož i užívání temné magie spadá do pravomoci inkvizice.
Napsal: Rytíř
Autorská citace #1
7.8.2009 14:40 - DenGrasse
Hezké.

Zajímavé jsou zejména šlechtické tituly, udělované de facto primárně neurozeným za služby, zatímco urození (potomci již dříve nobilitovaných) většinou nemají své postavení jisté (má to jistou logiku, jinak by byl trvalý nárůst počtu šlechty).
Zajímavý je rovněž bod 3 kodexu vyšší šlechty "chovat se dle dvorské etikety". je to první případ kdy je taková věc přímo uzákoněna :-)

Pro konstrukci systému práva jsou důležité ještě některé další věci, zkusím je tady vyjmenovat, možná si někdo vzpomene ještě na další.

- od čeho je odvozena svrchovaná moc ve státě?
- jaké je postavení panovníka? je sakrálním vládce nebo voleným vůdcem?
- jaká je historie uchopení moci královským rodem?
- jakou moc má královský sněm, kdo všechno je na něm zastoupen a v jakém poměru?
- jaké postavení mají města? (jsou svobodná, náleží šlechtě atd.)
- je církev Čtveřice nezávislá nebo propojená se státní správou?
- pokud je státní správa nezávislá na církvi, kde se bere její vzdělanost?
- kdo je vykonavatelem práva (drží výkonnou a soudní moc)? šlechta? církev?
- existuje možnost odvolat se proti rozhodnutí šlechtice nebo nižšího soudu?
- jaký byl historický proces vzniku společenských vrstev? šlechty, církve...
- jakou nadprodukci vytváří ekonomický systém (sotva na uživení nebo naopak)?
- co tvoří ozbrojené síly království (šlechtické družiny, stálé vojsko atd.)?

na tyto otázy by bylo dobré odpovědět. pokud některou z nich nevíš, napiš něco jako "nevím, třeba dořešit".
Autorská citace #2
7.8.2009 20:48 - Rytíř
Díky za upřesňující otázky :) Chystal jsem se něco z toho rozvést, ale teď to mám pěkně pokupě.. takže postupně.

Ad šlechta, vyšší postavení dědičné je, nižší pravda nikoli, tam je to jen zvykové, nedá se to vynutit... což vytváří neustálý tlak a konkurenci. Navíc je poplatek za jmenování zdrojem celkem slušného bohatství pro nadřízeného šlechtice. Hodně jsem bojoval s myšlenkou, jak lidi a hlavně šlechtu danit. Nakonec jsem se na to vykašlal s tím, že to bude právě výsada šlechty, daně neplatit. Je to jednodušší a navíc to umožňuje v různých krajích mít daně různé, podle povahy pána. kdyby se ukázala ta potřeba..

Etické chování je uzákoněno zejména proto, aby hráči netoužili po vyšším titulu :)))))

- od čeho je odvozena svrchovaná moc ve státě?
- jaké je postavení panovníka? je sakrálním vládce nebo voleným vůdcem?
- jaká je historie uchopení moci královským rodem?


Panovník je volen při veliké ceremonii na základě božské volby. Kněží boha, patrona dané země, sešlou mocná kouzla, která ukáží na toho, kdo bude nejlepším vládcem země. Nijak zvlášť jsem nepromýšlel, jak moc se tady projeví klasické intriky, iluzionistické triky a jak moc opravdová magie. Je to vcelku jedno, jakmile je zvolen, moc a autoritu krále prostě nikdo nezpochybňuje.
Je tomu tak už stovky let, od doby rozpadu impéria, od doby, kdy se mladé státy musely postavit smrtící hrozbě invaze armád ze Stygie. Tehdy je zachránili právě zejména kněží a magie Čtveřice, kteří se pak prohlásili ochránci Ligy a byla jim přiznána moc volit panovníky dle přání bohů.
Panovník každé země Ligy musí pocházet z krve krále, který vládl v dané zemi po skončení oné dávné veliké války, ale nemusí to rozhodně být přímý potomek posledního vládce země. Vedou se pečlivé genealogické stromy sňatků, navíc je ve hře patrně nějaká magie ověřující původ od tak trochu zbožštělého prvního hrdiny. Vyvdat dceru za potomka královského rodu je terno, které už udělal kdekdo, takže kolem volby nového krále je vždycky pořádný šrumec, protože jím může být dnes vlastně skoro kdokoli z vyšší šlechty.

Král je vyvolen bohem, aby vládl zemi, dokud trvá jeho požehnání - až na velmi, velmi řídké výjimky toto požehnání trvá do konce králova života. Sesadit krále mohou pouze kněží a není to žádná sranda, musí se sejít všichni význační a souhlasit, opět se mocně čaruje; v podstatě se s touto událostí v běžném životě vůbec nepočítá.

- jakou moc má královský sněm, kdo všechno je na něm zastoupen a v jakém poměru?
Právo (a možná zároveň povinnost) se ho zúčastnit má pouze vyšší šlechta a teoreticky má každý hlas stejnou váhu. V praxi se samozřejmě projevuje různý vliv podle síly a bohatství toho kterého pána. V Andalusii je to tedy cca 50 mužů.

- jaké postavení mají města? (jsou svobodná, náleží šlechtě atd.)
Nevím, zatím jsem to nerozhodl. Nejspíš se to bude lišit, některá budou "svobodná", tedy podléhat přímo králi a platit daně, některá šlechtě.. Jsou možná města, kterým vládne menší šlechtic, který nebude mít nic jiného, žádné pozemky okolo města.
Zatím jsem moc nerozebíral takový ty pěkný speciální práva na stáčení piva, kdejaké řemeslo a tak.. nechci to s úředním šimlem moc přehánět, nemám ho rád. Ale nebráním se mu, prostě sem to zatím nechal plavat.

- je církev Čtveřice nezávislá nebo propojená se státní správou?
Je nezávislá, nikdo jí nemůže nic rozkazovat. Zároveň ale nemá přímou kontrolu nad státní správou ani panovníkem. Když je zvána k poradám, pak její hlas bývá brán velmi v úvahu, ale nemá v zásadě právní nárok do něčeho zasahovat, může jen varovat a kecat.

- pokud je státní správa nezávislá na církvi, kde se bere její vzdělanost?
Existují klasické školy, univerzity, akademie.. soustřeďují se ve městech, vzdělanci přicházejí i z klášterů, když odmítnou stát se knězi.

- kdo je vykonavatelem práva (drží výkonnou a soudní moc)? šlechta? církev?
No, to kdybych věděl... Obávám se, že budou existovat různé soudy. Ježto magie existuje a s nimi i nejrůznější nástrahy v podobě ďáblů, démonů a zlých kouzel, bude muset fungovat něco jako slavná Inkvizice. Čili hrozí přetahování o sféru působnosti. Nevím, zda soudy nedat pod přímou kontrolu krále a nikoho jiného.. výkonná moc by mohla být v rukou šlechty.

- existuje možnost odvolat se proti rozhodnutí šlechtice nebo nižšího soudu?
Ano. Podle povahy přečinu vždy výše postavenému soudu, ať už je světský nebo náboženský. Těch stupňů nebude moc, takže odvolání je těžké, zvlášť pro prosté, nemajetné, atd. Ale teoreticky to jde.

- jaký byl historický proces vzniku společenských vrstev? šlechty, církve...
Pozvolný, hodně se přetáhlo z doby velkého impéria, pak během následných válek se to dost zamíchalo, ale od té doby je zas relativní klid. Sílí pnutí hodně bohatých neurozených občanů proti šlechtickým výhodám, ale není tak silné, jak by mohlo být, protože každý vidí možnost stát se taky tím vyvoleným. Teprv když se mu to nedaří, nadává. Další tlaky jsou na církev, vyšší šarže si žijí v přepychu, jsou podezírány z toho, že víc než modlení se věnují ukájení svých choutek a tak.. Tenhle tlak zmírňují běžní kněží a jejich viditelně fungující magie, která jednak léčí a jednak a zejména rozhojňuje požehnáním úrodu. Takže venkov církev a bohy uctívá, ve městech je to slabší.

- jakou nadprodukci vytváří ekonomický systém (sotva na uživení nebo naopak)?
Země Ligy jsou asi nejbohatší na celém světě, hodně obchodují mezi sebou a exportují i jinam do ostatních zemí, odkud dovážejí exotické zboží - vyváží jak potraviny, tak i výrobky. Proto je tu velké bohatství, proto je tu hodně bohatých kupců.

- co tvoří ozbrojené síly království (šlechtické družiny, stálé vojsko atd.)?
Hlavní povinností šlechty je držet akceschopné vojsko. Jeho velikost a složení se odvozuje přímo od počtu jeho poddaných. Král v podstatě nemá žádné významnější vojsko, ne větší než ostatní jeho mocní páni. Nemá na to peníze.
Autorská citace #3
10.8.2009 14:57 - DenGrasse
Popsaný způsob volby je zajímavý, i když v lecčems dosti nepraktický :-) Nicméně, je zjevné, že svrchovaná moc ve státě je tedy v rukou krále povolaného bohy (bohem) a má charakter výrazně despotický. Mnoho panovníků bude trpět komplexem "vyvoleného" a mnoho jiných taky :-)
Je zde široké pole pro ambiciózní kněží, kteří mohou krále a tím i výkon státní moci ovlivňovat, široký prostor pro šikovného a všemocného "prvního ministra", něco na způsob pánů Richelieua, Mazarina či Fleuryho.

Obecně mi přijde, že slučuješ dva systémy, které jdou do značné míry proti sobě (božský absolutismus a poměrně mocnou šlechtu a kupecké vrstvy), leda by král neměl zas tak velkou moc a jeho volba byla kněžím ponechána jen proto, že de facto není příliš významná - ale tak jsem to nepochopil, když tak oprav.
Možná doplnit, jak se dělí kompetence krále a královského sněmu, co může který z nich a kdo má vlastně v mocenském systému navrch.
Přijde mi dost podivné, že církev má některá výsadní postavení, ale neusiluje o co největší moc ve státě (aby mohla volit krále ale neměla zastoupení na sněmu není moc logické).
Jaká je dále církevní hierarchie a organizace? jako křesťanská biskupství nebo spíš klášterní? byzantská, irská nebo francká? nebo jiná? existují velcí církevní feudálové biskupové atd.) nebo mocná světská opatství (apanážní šlechtě)? jaký majetek (zejména pozemkový) má církev? Odkud pocházejí ejí příjmy? poplatky za bohoslužby, svátosti? zaopatření? právní úkony? desátky?
pokud nechceš pitvat jednotlivá městská práva, je to snadné: stanov že šlechtická města mají práva dostupná šlechtici (pokud šlechtic neměl důvod práva města suspendovat, např. jako trest) , zatímco královská města mají práva která může udělit král (nadefinuješ je jako celek) zase s tím, že mohou být příležitostně suspendována. Zbavuješ se tím ovšem klasické reality, kdy král/šlechtic práva městům dává po troškách za různé obnosy peněz atd.
Zároveň by rovněž města, pokud jsou svobodná a mají nějakou váhu ve státě, rovněž určitě požadovala zastoupení na sněmu, neboť jsou patrně hlavním zdrojem královských příjmů.
Existuje tedy vzdělávací soustava poměrně rozsáhlá na světské bázi? při velké autoritě církve by bylo logické aby měla církev velký vliv na vzdělávání, provozovala univerzity atd. theologie by měla být rozvinutý obor, je-li vliv boha tak velký že je mu přiznáváno právo vybírat vládce země.

Je třeba si uvědomit, že pokud má král nějakou moc (a dokonce u když ne :-) ) je jeho volba nejprestižnější akt celé vlády (v říši na tom stál celý systém moci, kdy kurfiřti byli mezi knížaty privilegovaní jedinci). pokud volí církev, musí mít mnohem větší moc. pokud má moc šlechta, není myslitelné aby nechala volit někoho jiného a církvi by zbylo leda vybírat ty kandidáty podle krve.

soudy - budem řešit až ujasníme výše zméněné otázky, dko vlastně drží v ruce hlavní veslo. od toho se to pak bude odvíjet.

poslední věc zatím - vojsko. král pokud je vysoký lšechtic bude mít minimálně své vlastní vojsko co měl předtím. systém jak ho popisuješ nahrává anarchii a vzbouřeneckým choutkám - lidé se málokdy dohodnou a obvykle bude část vždy v opozici. jaké má tedy král donucovací prostředky? šlechta ho nevolí a nemusí se cítit jeho volbou zavázána (naopak většina bude roztrpčena že nezvolili je). autorita krále bez vojska a bez peněz je mizivá. Typickou reakcí prvního středověkého neúspěšného kandidáta na trůn by bylo nechat zmasakrovat nově zvoleného krále a taky kněží :-) z čehož vyplývá, že ozbrojené síly musí mít i církev, jinak je vydána napospas zvůli šlechty.
Autorská citace #4
11.8.2009 12:57 - Rytíř
No, tak nad tímhle už jsem se musel řádně zamyslet, abych mohl teď se vší odpovědností zevrubně odpovědět na všechny tvé otázky.
Nevím! :))

Popisuju svět jen tam, kam se postavy dostaly, a to přes ty roky hraní nebylo nikam zvlášť daleko. Třeba o královském dvoře a sídelním městě panovníka si nechávají zatím jen zdát, nedávno tomu, kdy konečně opustili hrabství a poznali malinko i jiné kraje.
Možná než popisem co a jak je, jen naznačím, jak jsem si ten svět představoval a ty si z toho jistě dovodíš konkrétní pravidla :))

Krále jsem si představoval jako konečnou autoritu v případě sporů občanů mezi sebou, občanů se šlechtou i šlechticů mezi sebou. Kdyby došlo k válce, on je ten, kdo svolá vojsko a vede ho do boje. Zároveň ale musí vůči své šlechtě vystupovat opatrně, diplomaticky. Nemá sílu na to, aby je kdykoli zašlapal do země, existuje jakási rovnováha sil. Podobná rovnováha je i mezi kněžími a kouzelníky, z nichž každý používá svou vlastní magii (jiný zdroj síly). Měl jsem takovou vágní představu, že kněží stojí zejména na straně krále a mágové jsou spíš na straně šlechticů... přičemž ale nechci mít nějaký vyloženě násilný konflikt, nic co by kvasilo pod povrchem a hrozilo každým okamžikem bouchnout občanskou válkou.

O zápletky nemám nouze :) Třeba se to někdy stát může, ale teď je prostě klid.

Uspořádání církve a význam teologie jsme fakt neřešil. Jedině v tom, že navzdory vlivu kněží bude platit odluka státu od církve :)
Ano, máš pravdu, že by asi teologie měla být významná, i v běžném životě a jako předmět bude asi Náboženství povinné. Školní docházka ale určo povinná není a školy jako takové, samy o sobě, tu moc nejsou. Bohatí mají domácí učitele, pro větší děti jsou už ty univerzity a tak... asi. Opět, nikoho to nikdy nezajímalo.

Kněží rozhodně mají ozbrojené síly, celé bojovné řády. Jejich boží bojovníci jsou považovány za hodně dobré, ale je jich řádově míň než klasických vojáků v každém království. Konflikt se "zemí zla" nadále probíhá na lokální úrovni dole na jihu, tam je teď něco jako výcvikové středisko, církev tam má pevnosti, kam posílají svý lidi. Takže když chce někdo bojovat za víru, má tam krásnou možnost se vyřádit. Až se zklidní, vrátí se a je rád, že doma je mír a klid :)))

Jinak jsi správně odhadl, že jsem raději, když věci ze sebe tak nějak automaticky vyplývají, než abych řek "takle to je a basta". Ale zas to nehodlám přehánět. Navíc se ten svět mění i podle toho, jak si ho představují hráči; díky tomu, co všechno jsem o něm neřekl, mohou to říct oni, když chtějí. :)
Autorská citace #5
12.8.2009 10:09 - DenGrasse
Ono je dobré neřešit ty zásadní věci "citem" nebo podle nálady :-) protože naše vnímání světa nás mnohdy zrazuje (pokud ovšem nestavíš svět záměrně podobný našemu, jen na fantasy reáliích).
Skutečnost je taková, že existuje několik modelů, které můžeš použít, přičemž možnost jejich mísení sice je, ale jen malá a za specifických podmínek. Rozdělím ti je na několik, které přiřadím evropským, aby se v tom lépe orientovalo.
1) Francie. Model absolutistické monarchie, kdy je vliv šlechty potlačen na minimum a ta je jen nástrojem v rukou krále (obdobně je na tom i Prusko). Král zasahuje do církevních věcí a vše podstatné je v jeho rukou.
2) Anglie. Král je "hostem" ve své zemi, i když váženým. Moc mu však byla v minulosti šlechtou odebrána a nyní se o ni dělí s parlamentem. Naopak vliv církve je téměř potlačen. Konstituční monarchie.
3) Rusko, Turecko. Despocie, kdy moc třímá vládce a úzký kruh jeho nejbližších, v mnohém podobný modelu francouzskému, navíc však prakticky neexistuje dědičná šlechta nebo je její vliv minimální.
4) Polsko. Rzec pospolita, šlechtická republika, ideál středověkého pána. Král je jen loutkou, nemá žádnou pravomoc a se vším musí za šlechtou, která mu nikdy nic nepovolí. Například neexistuje právo odvolání ke králi, šlechta je konečným soudcem svých poddaných.
5) Německá říše. Dominantní postava císaře, který ovšem musí pod sebou trpět prakticky nezávislé autority knížat, ať církevních nebo světských.

Z toho co jsi popsal by mohly vzniknout tyto modely:
1) Tajná vláda theokracie. Model, kdy má církev v rukou výběr krále a zároveň silnou magii zabezpečí, aby se králem stal ten koho si vybere. Ten je následně obklopen rádci z řad vysoké církevní hierarchie a církev celou vahou stojí na jeho straně, včetně svých ozbrojených sil.
Positiva: vyhovuje to víceméně tomu, cos popsal.
Negativa: církev by si nárokovala mnohem více moci, rozhodně účast na sněmu. Rovněž vojenská rovnováhy by se vychýlila ve prospěch krále, pokud by měl k dispozici církevní jednotky.
2) Šlechtická republika. Veškerou moc třímá sněm a králi nedovolí lautr nic, takže je celem jedno, koho vyberou za krále. Je to jen prestižní titul. Církev se do mocenského dramatu moc nemíchá, má vlastní problémy.
Positiva: není přítomen latentní konflikt, panuje útlum.
Negativa: král nemá prakticky žádnou autoritu, tudíž nemůže uplatňovat svou svrchovanost, jak bylo řečeno.
3) něco mezi. Je to takový ani kočka ani pes. Šlechta se snaží získat královskou hodnost (nebo ne??? proč ne???) a dělá co může. Uplácí kněží, intrikuje, vyhrožuje, spřádá genealogické plány. když je pak král zvolen, šlechta se s ním hrdlí o práva. Církev ho podporuje, takže král má dostatečnou autoritu.
Positiva: přišlo mi, že někam tam to směřuješ :-)
Negativa: všechny :-) Taková situace je nemyslitelná bez trvalého napětí a eskalace násilí před volbami. Země je permanentně na pokraji občanské války.

PS: vůbec mi přijde, že jak to popisuješ, chybí v kalkulaci základní lidská vlastnost - závist. To je chyba mnoha settingů, že staví celé říše na dobrých lidských vlastnostech, ale opomíjejí ty špatné :-) Jenomže ty špatné jsou tam vždycky a jsou pro utváření historie a společenských systémů mnohem důležitější :-)

Já ti můžu svět dovodit, žádný problém,a le problé je zajistit, aby to co dovodím ladilo s tvou představou, která je jaksi nejdůležitější :-) Takže když tak navrhni některou variantu jako nejbližší tvé představě a pak budeme pozvolna pokračovat.
Autorská citace #6
13.8.2009 14:50 - Rytíř
Hoho, tys to vzal nějak hopem :)
Něco mezi je stav, který jistě panoval i u Anglie, než se stala konst. monarchií. Existoval u Francie, než přišla doba krále Slunce (někdy chvilku po r. 1000 tam byla šlechta velmi silná, jednu dobu tam králové měli fakt jen tu korunu a jinak nic, prachy ani půdu).

Každopádně já sem právě nechtěl uplně kopírovat žádnou známou zemi, jakkoliv se inspiraci nebráním a vlastně k ní tíhnu (ono to ani bez toho nejde, že).

Směrovat to k zápasům o moc klidně může, i teď probíhá, nejsem zase až tak naivní ;) Jen mi přijde, že ty v něm hned vidíš ozbrojený konflikt, občanskou válku, řádnej masakr.. já bych to až tak nevyhrocoval, to je vše.
Kam bych to chtěl směrovat nevím, tajná vláda theokracie moc neláká, král jako totální loutka taky moc ne.. Proto tíhnu k tomu mezi, odkládám toto rozhodnutí do neurčita :) Soudy a právo může také být tím pádem trochu hlavoruční, jak to ještě není uplně stopro pořešeno.

Nicméně, víc asi tíhnu k moci šlechty, než církve.
Autorská citace #7
13.8.2009 20:59 - DenGrasse
Dovolím si poněkud oponovat, minimálně té Francii... Od nástupu Kapetovské dynaste moc králů stále sílilam je pravda že Ludvík nevímjaký přiznal na smrtelném loži svému synovi že předčasně zešedivěl, neboť nedokázal za celý život dobýt věž pánů z Montlhéry, ale jinak krále jako Filip August nebo Ludvík Svatý nebo Filip Sličný bych rozhodně neoznačil za slabé nebo podléhající šlechtě...

No já si nemyslím, že jsi naivní, chraň bohové, ale na druhou stranu když si přečteš všechny ty historické krutosti a masakry které vypukaly kvůli drobnostem, netřeba se pozastavovat nad tím, že mi nekrvavé spory o královskou korunu (navíc spojenou s nezanedbatelnou mocí) přijdou nepříliš reálné.

Aby to mohlo fungovat jak myslíš (já chápu, že ta situace se mění král od krále a podle okolností, ale musíme nadefinovat nějaké mantinely), je třeba zavést asi toto:
1) rozhodování o podstatných otázkách činí sněm. povoluje mimořádné berně (na válku a tak).
2) církev musí mít na sněmu své zastoupení, řádově 3-11 činiteli, držiteli významných církevních obročí.
3) úřady v království se dělí na dvorské a zemské. dvorské obsazuje král, zemské sněm. samozřejmě na slabého krále lze tlačit, silný zase tlačí na sněm.
4) pokud nastoupí na trůn představitel silného šlechtického rodu, bude se opírat o rod a asi i o sněm jako takový, vliv církve bude upozaděn. nastoupí-li král bez rodových svazků, určitě bude obklopen církevními hodnostáři ve většině funkcí.
5) právo vybírat daně bude v rukou šlechty a církve na jejích pozemcích. bude existovat nějaká královská doména, patrně malá. soudy budou existovat dvoustupňové, jedny na místní úrovni (rychtář, purkmistr) a lenní pán (šlechtic, církev) na vyšším. krom toho budou zvláštní soudy zřízené královskou komorou nebo někomu svěřené (inkvizice, pro židy (trpaslíky :-) ), pro cizince, obchodníky atd.)
pro šlechtu a její záležitosti bude něco jako komorní nebo zemský soud, který bude oficiálně řídit sám král nebo jako jeho zástupce zemský sudí. je ovšem možné, že nejvyšší soudní pravomoc přináleží sněmu nebo že zemský soud je jmenován sněmem a soudí v jeho jménu.
6) královské přijmy se skládají z příjmu z královské domény, příjmů z královských měst a mimořádných berní, král je tedy poměrně chudý, pokud nemá vlastní rodový pozemkový majetek. otázkou je v čích rukou je horní a mincovní regál, případně urbura z ražby mincí.
7) je třeba stanovit aspoň základy církevní hierarchie, plus řády a jejich postavení (středověké řády byly de facto samostatnými státními útvary, podřízenými pouze papeži).
8) je třeba dořešit postavení krále na sběmu. vede ho, účastní se ho, hlasuje jako rovný s ostatními nebo je jeho souhlas povinný?
9) je třeba určit, zda platí zásada "vazal mého vazala je mým vazalem" či nikoli.
Autorská citace #8
14.8.2009 11:31 - Rytíř
Super, pane kolego,tleskám!
Tak nějak jsem si to představoval, ty body mi plně vyhovují ;)

Ještě se zamyslím, z jak širokého pojmu "rod" může král pocházet... problém je se sídlem, trošku mi vadí představa, že by se sídelní město krále stěhovalo podle toho, kdo se zvolí.. leda že by se zvolením krále naoko přetrhaly rodové vazby a on by se odstěhoval do jeho paláce... hmm, to je divný. Asi bude lepší nechat jako božský zázrak, že ve vládnoucím rodu je vždy někdo způsobilý vládnout :)
Pak by bylo i jasné, že kněží nemají takovou moc a víc by to směřovalo k tej moci šlechty, což mi v zásadě vyhovuje

ad 8) ve světle ostatních věcí bych si to představoval, že buďto ho (pouze formálně) vede, anebo se minimálně zúčastňuje. Práva nebudou větší než kohokoliv jiného...?

ad 9) dřív platilo, že vazal mého vazala je i můj, ale tohle už je nejspíš fakt jen formalita a v praxi je ten vztah jen k přímému šéfovi.

ad ta Francie - ok, data jsem házel hodně od oka, už je to dlouho, co jsem to četl.. měl jsem v ruce zkomponované životopisy francouzských králů, byla to btw docela zajímavá knížka. Autora žel už nevím.
Autorská citace #9
14.8.2009 12:48 - Merlin
já nechci být za rejpala..ale ...hmm..jsou tyhle věci důležité pro hru (myslím tím detaily detailů)? Jasně, že je to dobrá věc na zápletky, ale pokud nechci napsat knihu, nebo neplánuju založit stát na stejné bázi je otázkou jaký je poměr mezi vynaloženou námahou a využitím ve hře.
Autorská citace #10
14.8.2009 13:04 - Rytíř
Klidně rejpej, my sme na to zvyklý :))
Na Orionu jsme začali hrát ještě dřív, než vznikla Kostka. A hrajeme od té doby s kratšími odmlkami tak nějak kontinuálně.. takže odpověď na tvou otázku zní: ne, není to pro hru nijak důležité.
Ale já si o svém světě docela rád povídám a když najdu tak ochotného partnera, jsem za to vděčný ;) Ostatní hráči jsou lenoši, jen by přijímali, něco sami vymejšlet, k tomu abych je nutil nastartovanou motorovkou :)
Autorská citace #11
14.8.2009 13:06 - Rytíř
A čím víc toho vím o světě, tím snáž se mi tvoří příběh, zápletky, detailní reálie.. takže pro mě to není mrháním času, dělám si strejčky do budoucna.

Když budu vědět, že tenhle soud dělá tamto a ten zas toto, hned jak postavy něco provedou, naženu je v klepetech před tribunál, ať si to zodpoví. To by mě dřív nenapadlo :D
Autorská citace #12
14.8.2009 13:18 - Merlin
Jasně..každý tvůrce si rád povídá o svém světě..i já to dělám :) Jen mě to zajímalo
Autorská citace #13
14.8.2009 13:35 - Alek
Merlin píše:
hmm..jsou tyhle věci důležité pro hru (myslím tím detaily detailů)?

Přesně v tomhle stylu jsem se včera vyjádřil Rytířovi, když mě sem hnal. Pro mě jako hráče na Orionu to vpodstatě není vůbec důležitý. Zajímá mě spíš lokální uspořádání, který sice bude z toho globálního zčásti vycházet, ale nemusím si proto přeci lámat hlavu s tím, jak se volí král, o kterym jsem dosud vůbec neslyšel. Nebo jak funguje soudní moc. Tam mě Rytíř nedostane ani párem volů, já jem přece Kordův muž a zodpovídám se jen jemu! (A teď mi nezbývá než doufat, že výsledkem této diskuze nebude absolutní podřízenost církve soudům. :-))
Autorská citace #14
14.8.2009 13:49 - Rytíř
Alek píše:
(A teď mi nezbývá než doufat, že výsledkem této diskuze nebude absolutní podřízenost církve soudům. :-))


A právě proto je docela dobrý, aby ses tady taky k něčemu sem tam vyjádřil... aby sis pak nestěžoval, co sem si to vymyslel :)
Autorská citace #15
14.8.2009 13:56 - Merlin
ono je to trošku jako ty megatuny textu co si píše Pipux k tomu svýmu světu. pokud už bych si to jako hráč vůbec přečetl, tak to by bylo asi tak vše..nijak bych to neřešil.
Autorská citace #16
14.8.2009 14:05 - Rytíř
Jaký megatuny textu, tsss. Copak vám to nepřijde zajímavý, jak se volí král, jestli má církev právo soudit své členy (a nikdo jiný na ně nesmí šáhnout), jestli baron má nebo nemá právo chytit zločince pod krkem a rovnou ho ráno po vyslechnutí dvou svědků odsoudit a zlámat v kole? To nechápu, dyk to má přímý vliv na většinu akcí většiny hráčských postav :)
Autorská citace #17
14.8.2009 14:19 - Merlin
Hmm...no, zajímavý to je..ehm..to jo, ale na hru to nemá vliv. nemusím se pitvat v tom, že je zde král (kterého postavy nikdy neuvidí a až někdy, tak jim bude jedno, kdo je volí) a jestli má jejich baron právo je podrobit právu útrpnému...není zde žádný matlock, který by na to poukázal...:)
Autorská citace #18
14.8.2009 14:22 - Merlin
aby nedošlo k mýlce..já si to čtu :)
Autorská citace #19
20.8.2009 09:25 - Rytíř
ok, tak tu máme další dotaz... jak by to podle vás mohlo být s důkazy u soudu?
beru za svůj model navržený tady Den Grassem, tedy že soudy jsou dvoustupňové, na místní úrovni spadají pod rychtáře či purkmistra, na vyšší úrovni pod dědičného lenního pána (soudit tedy smí jen vyšší šlechta).

Jde mi o důkazy získané magií - bude záležet na osobě soudce, bude to obecně akceptováno nebo zakázáno?
Magie je velmi mocná, např. rituál Mluv s mrtvým zvládne už trochu znalejší kněz nebo mág (hrajem podle 4e, rituály jsou dostupné relativně všem, kdo ovládají nějakou magii). Dost by to měnilo povahu soudního řízení a taky nároky na soudní pomocníky, mi přijde.. :)
Autorská citace #20
20.8.2009 09:41 - Merlin
Rytíř: určitě bych nepočítal s "divadelním" moderním vedení soudu (americký systém).
Spíše bude záležet na výpovědích hodnověrných občanů, kdy toto svědectví bude výš než svědectví nějakého tuláka.
*Co se týče magie (rituálů), nejspíš by to neměla být běžná praxe, protože by se to pak změnilo téměř v ideální společnost (z pohledu zločinosti).
*Kdo by platil náklady? (odsouzený? stát?)
*Povolil bych to možná pouze u činů vlastizrady nebo proti koruně.
*Případně bych to zavedl tak, že přípustné je pouze, když provede tento rituál kněz Raven a ti by to prováděli jen v případě, že by sami uznali za vhodné, že je to pro jejich bohyni důležité, nebo zajímavé

Pro přispívání do diskuse se musíš přihlásit (zapomenuté heslo). Pokud účet nemáš, registrace trvá půl minuty a 5 kliknutí.

Rytíř


Jan "Rytíř" Pleskač
Je mi krásných mladých 33 let, mám ženu, dítě, psa, dům i auto. Prostě všechno, co je chlapovi v životě třeba, takže si můžu hrát...

Hraju Dnd. Už jenom. Ostatní systémy nestojí za učení, beztak jen kradou a rozvíjí nápady z Dnd. :) No a sem tam nějakou strategii nebo o...více
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.087276935577393 secREMOTE_IP: 18.117.196.217