QuentinW píše:
Při pohledu na Icaenel byh skoro řekl, že tenhle článěk je pro tebe takové prozření :)
Hmmmm :P , jsem jen nezainteresovaný chlápek, co se tu schovává za slovníkem cizích slov.
Jde asi o úhel pohledu, který nabízí urč. perspektivu - klady a zápory tohohle a támhletoho.
Když ale zápory jasně převáží na klady, dá rozum, že je vhodné se ptát, kde asi soudruzi udělali chybu.
Argonantus píše:
Píše:
snažícího se v honbě za mocným artefaktem dostat přes vaše království do země elfů;
Nikdy.
To budou nějaké kross-kulturální rozdíly, či co, že amíci (pův. autor) jsou zvyklí na toto klišé a my ne-e. Asi.
Argonantus píše:
Hráčská očekávání se odhalují u prvních her s danou skupinou. Časem by měla být už poměrně prozkoumaná oběma stranami, tedy hráči znají různé vášně GMa a GM zná to, co hráči ve hře chtějí.
Souhlas. Protože jinak ve skupině "něco smrdí". Protože jinak se můžeš hnedle ptát: "co jsou tito divní lidi zač, co tu s nimi vůbec dělám?"
Každý má nějaké potřeby. Což mi připomíná, že jako nakopávač zadků (viz. taková ta provařená hráčská typologie) musím ke spokojenosti zbít aspoň tak 5 nepřátel za hru (resp. něco velkého odpálit). A tuhle jsme hráli jeden nemastný, neslaný příběh - nuda, plížení, jeskyňka, kobka, plížení, nuda; žádná akce. Pak došlo na velké finále: naše družinka plus několik poskoků skřížila cesty ve stísněné místnůstce tlupě nabušených záporňáků. Nadějné. Moje postava - sadistický klaun - si sedla do rohu, začala brousit meč, a čekala, až začně řež. Jenže co se nestalo - ti chudáci, ti bídácí, ti patetičtí žabaři vycouvali, a nakonec nikomu nebyl pokřiven ani vlásek. Konec dobrodružství, následoval můj snad největší narcisitický záchvat - DM urážen do vyfetovaných trosek, spoluhráči si též vyslechli fůru narážek na svoji sexuální orientaci, atp. (překvapivě jsem si to mohl dovolit, protože tito soudruzi nebyli žádní rozdávači ran).
To byla "špatná" skupina :))