sirien: trochu opomíjíš (nebo možná jen ne úplně zřetelně zmiňuješ) jeden fakt, který je v celém tom předmětu (pěkně napsaném) vlastně "na pozadí".
To, co na rasismu (a dalším) bylo historicky nežádoucí (a dnes to ztratilo velkou část platnosti), nebylo ono "já jsem lepší, ty jsi horší" srovnání. Na to by konec konců stejně asi hodně lidí kašlalo, být to jen takto samo o sobě. Nežádoucí to bylo (z praktických důvodů) v situaci, kdy se na základě tohoto srovnání začaly dělat další rozhodnutí. Tedy například: my jsme lepší, proto budeme rozhodovat, co se bude dít. A taky budeme rozhodovat, co smíš a co nesmíš. Jaká práva ti přísluší a jaké jsou pouze pro nás. Atd. Příklady praktických nerovností v důsledku rasismu či jiné nadřazenosti si jistě každý domyslí sám ... právo volit, právo se svobodně pohybovat, právo vlastnit ...
A tam je ten zakopaný pes. Dokud si člověk s nadřazeností bude myslet, že je nadřazený, ale nebude to promítat do omezování druhých, tak i s tím rasismem/snobismem/intelektuální či majetkovou nadřazeností/vírou v superioritu svého náboženství/... může v pohodě být hrdinou (odhlédneme-li od dnešního aktivismu).
Když však bude na základě svého pocitu nadřazenosti omezovat druhé, odpírat jim právo rozhodovat o sobě, právo na uplatnění atd, tak už z něho hrdinu vykřešeš jen obtížně.
Tedy vnitřní nastavení člověka, jeho přesvědčení a světonázor, ještě není úplně jednoznačně spjato s praktickými projevy jeho jednání.
Ano, dneska už je odsuzováno i samotné přesvědčení člověka, že je lepší, protože rasa, bohatství, vzdělání ... to ale dřív tak úplně nebývalo. Člověk si mohl myslet, že je díky vzdělání, původu, barvě kůže, ... lepší než támhle ten nebožák, přesto mohl odsuzovat ty, kteří na základě stejného smýšlení chtěli beztrestně nebožáka zotročit, odstranit, zneužít ...