Mám pocit, že tu panuje tendence předpokládat neomylnost a celkovou osvícenost hráčů potažmo vypravěčů. Dobře koncipovaná pravidla možná nedokážou zastavit zmrda, který si tyranizování hráčů užívá, ale, obzvlášť pokud to jsou první pravidla, která hráči vidí, mohou je naučit hrát tak, aby se vyhnuli neúmyslnému omezování hráčů. Ne všichni totiž chybujeme úmyslně a ne vždy si svých chyb všímáme.
Mám tu zkušenost, že mnozí hráči nejsou zvyklí mluvit otevřeně o tom, co ve hře doopravdy chtějí (nebo se jim nad tím ani nechce nějak dvakrát deliberativně přemýšlet). Poměrně snadno se tak může stát, že vypravěč (nevědomky) udělá něco, co hráč vnímá jako osobní útok; protože se o tom otevřeně nemluví, vrátí to vypravěči a ostatním hráčům formou truc-akcí, zatvrzelosti, nedůvěry nebo dokonce odchodu ze hry. Proto si myslím, že pokud mají hráči způsob, jak si bránit to, co pocitově vnímají jako "svůj zájem", je to dobré.