Vojtěch píše:
To je sice hezké, že používáš definici z pravidel, ale nepodporuje to RP o nic víc, než když postavy mají situaci a snaží se ji řešit přes skilly.
Vojtěch píše:
já prostěneshledávám na skill challenge nic, co by podporovalo RP. Podle mne mu jen nepřekáží (což je také úspěch BTW), ale oproti bezrámcové sérii skill checků tam prostě nelze najít nějakou mechanickou podporu.
Nerad bych tě urazil, ale hrál jsi vůbec někdy nějakou Skill Challenge? SC, tedy tak jak ji chápu a používám já, funguje následovně: hráč popíše/odehraje co jeho postava dělá a jaký si myslí že to bude mít vliv na situaci (roleplay?). Poté si většinou hodí. Další hráč(i) pokračuje/í podobným způsobem. Což z mého laického pohledu znamená, že SC přímo vybízí k RP. Vypravěč hráče vlastně nutí, aby se postupně zapojovali do hry - dává jim, a jen jim, střídavě jejich vlastní malý showtime, jejich příležitost zazářit. A to použitím skillu/featu/ability/vybavení/whatever, který si sami zvolí. Pro mě trochu víc RP podporující, než když vypravěč řekne: "Hoď si na tohle a tamto."
Vojtěch píše:
přijde mi, že ta nejistota je daleko příjemnější, než vidět, že po třech hodech mám dva neúspěchy v složitém challenge a být otrávný hned jak začnu, nějak to hodit, aby něco teda a holt jít dál. Ono to bere chuť k dalšímu pokračování. Právě v metagame prostoru tě to nepotěší a chtít pak zahrát nějakou naději ze strany postavy, že se to celé nakonec povede, vyžaduje celkem zbytečné úsilí. Nevědomost je sladká.
SC může mít několik variant:
1) Vše je známé - řekneš hráčům, že jsou v SC, jaký má SC cíl (který se často v průběhu SC mění), obtížnost SC, kolik potřebují úspěchů apod.
2) Neúplné informace - řekneš hráčům, že jsou v SC, jaký její momentální cíl, když někdo získá úspěch řekneš mu to (tenhle postup používám nejčastěji).
3) Téměř žádné informace - neřekneš hráčům, že se jedná o SC (ono jim to stejně brzy dojde). Necháváš je házet a hrát, a jen si zaznamenáváš/pamatuješ úspěchy. Což v podstatě připomíná normální užívání skillů.
Transparentnost? Nejistota? Při normálním házení na skill taky tuším, jaký bude mít úspěch a neúspěch asi efekt na situaci. U SC naproti tomu jeden úspěch sám nic neznamená - SC by měla být dynamická, dosažení úspěchu/neúpěchu buď změní podmínky k lepšímu/horšímu (což popíšeš jako vypravěč) nebo změní scénu samotnou - prostředí, zúčastněné apod. Argument o "braní chutě k pokračování" mi tedy přijde nesmyslný.
O tom, že se za SC pro začátečníky lépe přiděluje expy, se už zmíním je na okraj.
Jistě, pokud tě jako vypravěče více než užití mechaniky samotné zajímá, jestli máš správně určeny všechy DC pro konkrétní úroveň SC a jestli mají hráči přesně spočítané hodnoty skillů a naložení, tak OK. To je pro tebe SC asi opravdu nadbytečná (nebo právě naopak? :D ).
Edit:
1) Jinak já SC užívám při hraní Star Wars Saga Edition. To jen tak na okraj.
2) Offtopic. Možná bychom se z diskuze o DrD 2 měli přesunout do jiné, např. o DnD 4E nebo tak.