noir: Do velké části souhlasím. Pokud příště one-shot hraní, tak - rozjásaný, crazy hero/epic příběh. Rozhodně už ne horor. I proto, že alkohol absolutně nenapomáhá takovému hraní.
Co se dominate týče - jeho modifikace se objevuje docela často, a to v mnohem drsnější formě, než jsem jí použil já. Navíc se sem příběhově hodila. Pokud narážíš na ten souboj, tak v něm byl problém v trochu něčem jiném:
- malá koordinace v družině (a ano, trval jsem na hraní postav, pokud domlouvání, tak herně) ohledně toho, zda utéct či nikoli - družina se tak vlastně rozdělila na dvě části, někteří nejspíš ani neměli ujasněno, zda chtějí utéct či bojovat;
- alkohol (víc se nechci vyjadřovat, ale vliv to mělo velký, bohužel);
- nulové zkoumání či zjišťování během souboje, což nechápu zejména u soubojů tohoto typu (ve svatyni, kde jednoznačně funguje nějaká koordinace protivníků založená ať již mimosmyslově/magicky nebo hierarchicky), kde si to přímo říká o zjišťování. Jen tak se mohlo stát, že první útok na bosse šel až v závěru souboje a celou dobu jste mu vlastně nic neudělali, nikoho nezajímal. Likvidačním zraněním myslíš těch 55 dmg tobě a Veronice v závěru téhle Vecnovo svatyně? Tam jsem si těch 7d12 opravdu užil... :-) A tím, že potvory nedělali někdy nic je myšleno co? To, že minioni na počátku brali healing surge a dávali immobilici, pak jen dmg a immobilizaci a nakonec jen dmg?
ad. souboji dominovali cizí postavy - přestože tenhle pohled nesdílím, tak pokud ano - nemyslíš, že je to jedno z možných vyústění scény, která (a to jsem deklaroval předem) nebyla a priori bojová? Sethi a leckdo další krásně říkal, že by v té svatyni, po tom všem co viděl předtím, bojovat fakt nechtěl. Obtížnost byla i odpovídajícím způsobem nastavená.. A najednou mi zahlásíte, že klíčové věci kradete, navíc ještě nijak maskovaně? Ani minimální odvedení pozornosti? Ani náznak nějakého zajímavého vyprávění? Smutné...
Nebo byla dominance v tom, že na konci scény cinematicky (přesto v mezích pravidel - prostě bych pustil šíp i do umírajícího mooncalfa, pokud byste ho zabili sami) pustil šíp Davos Vren (či jak se jmenoval otec té malé Vistanijky)? Vždyť to byl jen jeden z efektů scény - ukázat jednu ze stran/NPC. Možná i upoutat pozornost. Rozhodně mi nešlo o to, vytvořit "nepřítele" (což mne dost mrzelo).
K NPC: Těžko rozluštíš příběh po návštěvě poloviny lokací. V té první (městečko) jste zjistili mnohem víc informací, než by vůbec vesničani věděli. A to jsem ignoroval styl kladení otázek..veškeré zjišťování infa se navíc omezilo na výslech starosty městečka či obecně davu. Nikdo si nedal práci s ničím jiným.
Hezky jste pojali setkání v ruinách kláštera. Tam naopak většině lidí došlo, že Artius leccos skrývá, ale také jste zjistili, že není váš nepřítel. Teď už víte, že to byla typická "figura" stojící na hraně. Na vás bylo, kam se posune...
V lokaci mladého Vense jste na přátelskou nabídku reagovali - super, vybal nám co víš, a koukej nic nezamlčet, protože pro nás jsi nula. Pohostinství? Super, potřebujem long rest. Nic víc od tebe nepotřebujem, pomoc od nás nečekej (je hezké, že jste se nenamáhali mu ani něco nakecat).. smutné.
Trochu víc to začlo fungovat až na samotném konci, v lokaci u hrobu Arneie (kde by pár věcí ohledně domény mělo začít zapadat do sebe). Ale samotné řešení příběhu bylo až v těch zbývajících třech lokacích/scénách. Bohužel. Má chyba, že jsem neodhadnul délku příběhu, resp. hraní.
Co se SC týče - který z nich nefungoval? Myslíš tím ten poslední, který vyústil v TPK (tak jsem na začátku položil sázku, kterou nikdo nerozporoval, ale uznávám, že by to tak být v normální (tj. nehororové) hře nemělo, takže jsem pak souhlasil se změnou, když to nevyšlo). Otázku bluff vs. Intimidate, jsme si, tuším už vysvětlili při hře... mně se naopak líbilo, že to, že jsem místo tokenů v SC používal figurky, jejichž relativní váhu jste znali (tj. dala se odhadnout míra obtížnosti hodu v SC).
Přesto uznávám velkou část výtek - měl jsem ho udělat jednodušší a kratší.
Snažil jsem se to pak zkrátit, naznačoval jsem, že doménu (*) není třeba řešit, že jen poskytuje prostředí pro samotný příběh.
Podcenil jsem náladu u stolu a chuť nad věcmi přemýšlet. To, čeho jsem se nejvíc bál, mne nakonec příjemně překvapilo - tj. hraní Pawla. Pokud to šlo, snažil jsem se, aby moje popisy a náladu scény vnímal. Nevím, zda se mi to podařilo, ale v jejich duchu hrál přesně. A efektivně. I uvěřitelně. Byl to skvělý kavalírský defender. A to i v mluvě. A třeba to s tou Vecnovou sochou i to, jak jste (skvěle) sundali na zem Mooncalfa a nakonec ho totálně zničili bylo super.
Abych nekřivdil - každý tam měl fajn moment, ale měl jsem to pojmout fakt jinak. Omlouvám se..
(*) - Hodně jsem zvažoval, zda hrát doménu. Nakonec jsem se k ní přiklonil zejména z důvodu, že je relativně sevřená, uzavřená, ohraničená. A Pawel tak nemusel vstřebávat celou kosmologii, geografii, propletence vztahů a NPC v AE, k čemuž by to minimálně hráče, když už ne postavy, svádělo. Všichni tak měli stejné podmínky..navíc to skýtalo příležitost pro mne jako Vypravěče "vysvítit" to důležité. To nedůležité naopak nechat "zešednout" - udělat nezajímavým, nudným, fádním, neposkytovat podrobnosti, které by hráče zbytečně sváděli. Nu což, nepovedlo se...
...mám návrh - co příběh dohrát v rámci AE, tj. se Shakem a Smudem? Myslím, že by to ničemu nevadilo. A to s jejich herními postavami.. Boj bych s nimi pořešil za běhu, pokud nějaký bude. Konec bude během 1 session. Mohl by Pawel někdy nějaký čtvrtek?
Nebo už není chuť to dohrávat? Co si myslí Sethi, Pawel a Nerhinn?
D&D 4e
