Bratři Ecthelioni jsou aktivními členy české RPG scény, kromě svého vlastního počinu, tedy Příběhů Impéria a rozšiřující příručky Rukověť mága (o které napíši zvlášť v nejbližší době) se účastnili několika ročníků RPG Fórem pořádané designerské soutěže RPG Kuchyně a později se stali členy tvůrčího týmu pro Dračí doupě II. Potkat je lze buď na RPG Fóru, nebo na Gameconu, kam pravidelně jezdí a připravují pro návštěvníky ukázkové hry.
Příběhy Impéria jsou RPG zaměřené především na vyprávění příběhů, nemá tedy smysl od nich očekávat žádné orgie složitých mechanik či taktický souboj, ale spíše návody, rady, tipy a pomoc při hraní zaměřeném na dramatičnost a naraci. K Příběhům Impéria jsem se shodou různých okolností pořádně dostal až relativně dlouho poté, co byly vydány a musím říct, že to co jsem v nich našel předčilo mé představy.
Kniha samotná je relativně tenká (cca 190 stránek) ve formátu někde na půli cesty mezi A5 a A4, což osobně shledávám poměrně pohodlným - stránky nejsou nesmyslně malé, ale kniha není neprakticky velká. Celá je vytištěna barevně na kvalitním papíře, což mě sice jen trochu, ale přesto mile potěšilo (Po DrD, DrD+, Stínu meče, Hrdinech fantasy atp. jsem si už asi zvykl, že u nás nezávislá produkce znamená spíše vyšší standard kvality v provedení než naopak). Za 355Kč (cca 14EUR) to není při malém nákladu vůbec špatné. Co mě naopak trochu zklamalo je obrázek na obálce, který je na můj vkus příliš pošmourný, aniž by působil vysloveně temně, hororově nebo děsivě, navíc k tomu je statický, což minimálně na mě také nepůsobí nijak zvlášť pozitivně.
Kniha je celá psaná běžným fontem, v černé barvě na matně-světlém barevném podkladě, což mi připadá velmi vkusné a, především, to vůbec neruší při čtení. Celá kniha je proložena množstvím obrázků a grafických prvků (vše přímo od autorů). Kvalita obrázků by se sama o sobě dala diskutovat, nicméně přímo v knize hezky ladí s celkovým grafickým designem a už po pár stránkách vyvolává příjemný dojem souznící s atmosférou doby a světa, ve kterých se Příběhy Impéria odehrávají.
Odpověď na tuto otázku nemůže být jednoznačná, neboť Příběhy Impéria pojednávají především o určtém světě, jeho podobě, kultuře, politice, společnosti a mnohém dalším. Zda se rozhodnete hrát přímo v Londýně nebo v jiné části Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, které je v roce 1869 srdcem největší říše, jež se kdy na Zemi rozpínala, nebo zda svou hru zasadíte do kontinentální Evropy, kolonií či snad dokonce do samotné Faerie, zda se budete věnovat vysoké politice v obou komorách parlamentu, vyšetřovat případy jako agenti Scotland Yardu, provádět špionáž v zájmu Koruny nebo zda budete jen cestovat napříč světem či se budete snažit získat postavení ve společenství moderních mágů, to je už jen na vás.
Jak jste již zajisté pochopili, nemalá část knihy se věnuje popisu tehdejšího světa a jeho společnosti. Upřímně za sebe musím říci, že i když tyto popisy zabírají významnou část knihy, při jejich přečtení mi přišlo, že jich je poměrně málo. Teprve později jsem si uvědomil, že tento můj dojem vznikl spíše z mého obecného zájmu o onu dobu a že v Příbězích je přesně tolik informací, aby to hráčům, kteří toho o Viktoriánské anglii příliš nevědí, vykreslilo pro hru nejpodstatnější skutečnosti. RPG nejsou učebnicemi historie a bylo by zrovna ode mě trochu pokrytecké vyčítat autorům, že předpokládají, že jejich hráči umí používat Wikipedii. Zároveň je nutné si uvědomit, že autoři stáli před určitým rozhodnutím - nemá smysl dávat do knihy informace, které většina hráčů nevyužije. V tomto úkolu myslím uspěli poměrně obstojně a k dobru jim v tomto případě je také fakt, že i po vydání stále čas od času napíší nějaký ten doplňující článek.
Velmi příjemnou skutečností jsou i úryvky příběhů a scén, které předcházejí jednotlivé kapitoly. Není jich sice tolik, aby pokryly více než malý kousek všech konceptů a možností, které Příběhy Impéria nabízí, avšak při čtení velmi hezky navozují herní atmosféru a často napomáhají čtenářově vlastní inspiraci.
Ve své podstatě tedy můžete v Příbězích Impéria odehrávat jakoukoli postavu, od politiků a šlechticů přes policisty, vojáky a cestovatele až po skřety, dělníky a zločince. Prakticky ve všech případech byste v knize měli najít dostatek podkladů pro to, abyste mohli začít hned hrát (případně pro jednorázovou hru), ale počítejte s tím, že pokud si svět Příběhů Impéria oblíbíte, kniha samotná brzy stačit přestane a vám nezbyde, než projít internet nebo sáhnout do knihovny pro nějaké to pojednání nebo beletrii k dané době vztaženou.
Podívejme se teď na mechanickou stránku hry, i když spíše ve stručnosti, neboť celé Příběhy Impéria stojí na modifikaci systému FATE. FATE je mnohými vyzkoušený a ověřený systém, na němž nemá smysl hledat nesmysly či chyby (podrobněji jsem ho zde popsal již nějaký čas zpátky), takže se budu věnovat spíše tomu, jak jej autoři pojali a upravili.
A stejně jako se u části popisující svět Příběhů Impéria může těm, kteří mají dobu viktoriánské Anglie rádi, zdát, že je v knize popsána dost v rychlosti, stejně tak ti, co FATE znají, okamžitě zjistí, že systém je zde významně ořezán. A stejně jako u popisu světa to myslím slouží k dobru věci, čtenář - zejména případný nováček, což je myslím hodně důležité - tak není zavalen hromadou variabilních mechanik, volitelných pravidel a možností systémových úprav, ale dostane se mu právě toho, co k je k odehrání příběhové hry bezpodmínečně nutné. Dozví se tedy, jak si vytvořit postavu, jak s pomocí systému vyřešit jednoduché i složité konflikty, jak nakládat s kouzly a magií.
Velkou předností Příběhů Impéria, opět zejména pro nováčka, je způsob, kterým jsou pravidla vysvětlena. Celou kapitolu provází neustálé a poměrně výstižné příklady a rámečky se shrnutími, které výklad předcházejí, aby čtenář tušil, co ho čeká, a trochu se zorientoval ještě před vlastním výkladem pravidel. Samotný výklad hry má pevnou a rozumnou strukturu, autoři čtenáře postupně provádí od začátku až do konce v logických a na sebe navazujících krocích, které nováčkovi jež FATE nezná nedávají prostor pro zmatek nebo nepochopení (což zejména vynikne v porovnání např. s DrDII, jež je psáno zcela chaoticky a v příručce pravidel není možné prakticky nic nalézt bez neustálého listování tam a zpět). Stejně příjemné je i to, že výklad pravidel rovnou doprovází množství inspirativních příkladů a také rady a doporučení, jak jednotlivé mechaniky používat a, což je možná ještě důležitější, mnohdy také rady a doporučení jak, případně kdy, je raději nepoužívat a řešit herní situaci odlišným způsobem.
Než výklad o pravidlech uzavřu, přijde mi fér těm z vás, kteří FATE znáte, říci, že Příběhy Impéria se zcela zřekly možnosti využívat "task resolution" (tedy řešení situací pomocí vyhodnocení jednotlivých činností postav) a fungují plně na "conflict resolution" (tedy řeší situace pomocí vyhodnocení zájmů jednotlivých stran ve scéně proti sobě). Vzhledm k narativnímu zaměření Příběhů to je poměrně rozumné rozhodnutí, neboť umožňuje rychle vyřešit spornou situaci a plynule pokračovat ve vyprávění, i když v případě, že máte náladu, obsahují Příběhy Impéria i pravidla pro podrobnější vyhodnocení akcí (vhodné například pro dramatické finální souboje atp.)
Jak jsem psal, k systému samotnému toho není moc co říci. FATE je obecně uznávaný jako jeden z velmi kvalitních, jednoduchých a funkčních systémů a Příběhy Impéria jej využívají velmi úsporně, ale přitom v dostatečném rozsahu pro vše, co je ve hře potřebné. Nemáte-li s FATE zkušenosti, nebo jste-li úplný nováček, pak vás Příběhy pravidly takřka nezatíží, avšak pokud si Příběhy Impéria oblíbíte a budete je hrát delší dobu, vřele vám doporučuji si časem FATE samotný prohlédnout, neboť tam můžete najít spoustu zajímavých a do Příběhů snadno přidatelných pravidel, které mohou vaši hru učinit ještě o něco zajímavější.
Sekci o vedení hry Příběhy Impéria bohužel nevěnují příliš rozsáhlou pozornost. Z celé knihy jim je věnováno dvacet pět stran (plus dalších deset stran ukázkového příběhu), na druhou stranu těchto dvacet pět stran je, stejně jako u ostatních kapitol, využito poměrně efektivně. Kniha nabízí dvacet pět rozdílných námětů na zápletky, několik dalších podkapitol stručně shrnuje základní rady pro začínajícího vypravěče - stručně, takže jich tam je relativně dost, avšak nejsou příliš rozvedeny. Najdete zde několik málo posledních rad pro nakládání se systémem (například určování obtížností) a pár slov k věcem jako je distribuce informací mezi hráče, rozdíl mezi vedením oneshotu a kroniky atp.
Ačkoliv je sekce pro Vypravěče dost stručná, po přečtení Příběhů Impéria jsem neměl dojem, že by nový Vypravěč měl nějak zvlášť trpět, neboť jak jsem už psal výše, Příběhy impéria jsou narativní hra a různé rady o tom, jak formovat a vést příběh, se objevují průběžně od začátku až do konce.
Závěrečná kapitola, tedy ukázkový příběh, knihu elegantně uzavírá. Na deseti stranách je od začátku, tedy od přípravného sezení, ukázáno, na čem se hráči dohodli, jak si to vypravěč připravil a následně je i zápis z oné hry, na němž je vidět, jak to dopadlo (i s pár komentáři ohledně ilustrativních hráčských a Vypravěčových rozhodnutí jež hru ovlivňovaly v jejím průběhu).
Jediné, co bych Příběhům Impéria snad opravdu vytkl, je na úplném konci seznam inspiračních zdrojů - kromě toho, že jsem zvyklý nalézt tuto část na začátku a nikoliv na konci knihy (což by nijak moc nevadilo) mi výpis přijde poměrně stručný a myslím, že by snadno šlo uvést zdrojů více, případně k nim i napsat, co konkrétně autoři sami v dané knize/filmu sami oceňují
Příběhy Impéria jsou velmi zajímavým a podle mého názoru nezaslouženě přehlíženým počinem, který určitě potěší fanoušky vyprávěcího stylu RPG, kteří si příliš nepotrpí na složité mechaniky a taktické souboje. Jsou zasazeny do velice zajímavé doby naší historie, která je navíc poměrně elegantně rozšířena o Faerii, bytosti anglosaského folkloru a špetku magie, což může přilákat spoustu hráčů, které by jinak RPG tak, jak jsou u nás ve většině vnímána, nejspíše nezaujala. Lákavým prostředím a jednoduchým, avšak velmi funkčním systémem se podle mě stávají nejlepší českou standardně publikovanou hrou pro začátečníky, i když u indie hry pochopitelně slabý marketing jim takové postavení bohužel nejspíše nezajistí.
Ačkoliv Příběhy Impéria obsahují prakticky všechny informace, které jsou pro hru nutné, přesto bych jim snad vytkl někdy až strohou stručnost a povrchnost, která neumožňuje představit svět Příběhů ve všech jeho širokých možnostech (rozšíření by si dle mého názoru zasloužily zejména pasáže o dobové společnosti a tehdejším poměrně složitém, avšak (i pro RPG) velmi zajímavém sociálním uspořádání). Neodpustím si ještě druhou výtku, která sice není příliš objektivní, ale můj osobní dojem určitě ovlivnila, a tou je až příliš "světský" popis magie a folklórních bytostí. Chápu sice, že autoři chtěli, aby tyto prvky byly očividnou a poměrně běžnou součástí světa Příběhů, nicméně osobně bych ocenil přidání určité mystičnosti. To se mi zdá o to podstatnější, že její absence Příběhy částečně vzdaluje od prostředí knihy Johnatan Strange a pan Norrel, která je žánrově prakticky totožná a jejíž podobnosti se světem Příběhů by se dalo marketingově využít (ne-li je rovnou v anglické podobě zaslat k Susan Clark a dohodnout se s ní na možnosti jejich vydání přímo s reáliemi její knihy, což by mohlo dopadnout velmi zajímavě)
Někteří lidé mají raději číselná vyjádření než slovní hodnocení. Doufám že takovým vyjdu tímto přehledem vstříc. K hodnocení jsem nedošel žádnou specifickou metodou, jedná se čistě o můj dojem, přesto věřím, že i tak pro vás budou přínosná.
Pro nováčky na poli RPG, ať už jimi jste vy nebo někdo koho chcete k RPG přilákat, jsou Příběhy Impéria naprosto ideální - zajímavé a přitom nepříliš "šílené" prostředí, jednoduchá a funkční pravidla, která dokážete vysvětlit během pár minut, hezky sepsaná, pokud by si je nováček chtěl i přečíst. 90%
Pro gamisty, tedy hráče v RPG zaměřené především na mechanickou složku hry, optimalizování postav, taktické souboje a podobné bude hra spíše velkým zklamáním. 10%
pro metodické hráče, tedy hráče, kteří v RPG hledají především možnost věrného stvárnění postav a zajímavého prokreslení světa, v němž se jejich hra odehrává, nabízejí Příběhy Impéria zajímavé prostředí se spoustou možností pro tvorbu všelijakých charakterů a jednoduchá pravidla, která napomáhají hernímu stylu. 75%
Vypravěči a dramatisté, tedy hráči, kteří v RPG hledají především možnost tvořit zajímavé příběhy nebo emotivní či poutavé scény, budou Příběhy Impéria nadšeni nejvíce. Hra je tvořena přímo pro ně a jediné, co je může mrzet, je její stručnost a možná absence širších příběhových mechanik, kterou lze však snadno dohnat i pouhým letmým pročtením původního FATE. 80%