Siriene, já naopak tuším – nebo spíš jsem si docela jistej –, že když to někdo hrál, tak rozhodně tím stylem, že tři čtvrtě toho textu vypustil nebo odignoroval (komplet ty „realistické“ domečky, psí boudy a milostné trojúhelníky bezvýznamných postav a vůbec asi 90 % textu), nechal si z toho jen to dobré (hlavně ty atmosférické naskriptované události) a dál se tím nechal inspirovat a tvořil sám. V tehdejším kontextu, kdy nebyly moc jiné příklady, to asi lidem stačilo. Danghan jim přišel dobrý ne tím, co skutečně byl, ale tím, co mohl být, když si to sami předělali.
Ostatně tradice předělávání špatného produktu je v DrD dost silná. #evil-grin