Když jsme byli mladí (a tráva byla zelenější), tak jsme hráli občas také s děvčaty a o narážky na citlivá témata nebyla nouze. Z obou stran.
Asi jsme měli štestí, že jsme v té době nikdo neměli žádné trauma, které by do toho zasahovalo a vyžadovala jiné řešení, než prosté sdělení "ty si blbéj / ty si blbá". a to jsme měli i spoluhráče, kteří třeba násilí či nepřístojné chování zažili.
Konec konců se to v rámci RPG nelišilo od běžnější komunikace.

Ale je fakt, že jsme to s citlivými tématy ve hřw zas nepřeháněli, takže scény neporozumění, smutku, násilí ve hrých nebývaly nijak brutální. A jak píšu, asi jsme měli i štěstí.

Nic proti zastavovacím kartám, když se to normálně uvede "hele, tady karta X, kdyby to a to, tak udělejte ono a ono a budeme vědět že cosi a cosi", tak to problém nezpůsobí.
Jestli to pomůže ... neodvažuju se soudit. nepřijde mi, že by to mohlo uškodit.

Hele zase jako aby to neznělo blbě - já nikomu neberu, pokud to používat chce nebo v tom vidí smysl. Já mám jen značnou pochybnost o tom, jak moc to je obecné praktické řešení reálně rozšířeného problému.

Původní otázka od Jersona byla v kontextu toho, jestli to je něco co bych doporučoval. A odpověď je, že za mě není. Nevylučuju, že kdyby za mnou někdo přišel s nějakým specifickým problémem v nějaké specifické konstelaci (herní skupiny, kontextu, herního tématu...), tak že bych mu X-card mohl doporučit, ale stranou nějakých specifických případů by má doporučení v téhle oblasti šla výrazně jiným směrem. A to i v případě že by mělo jít o nějaký podobný use case - radši bych radil něco jako přímá gesta nebo klíčované fráze spíš než nějakou X-card - v konečném důsledku mi to přijde jak herně míň rušivé, tak mnohem praktičtější (protože jde pořád o přímou komunikaci, ale zjednodušenou a proto bez větších zábran, ale lze s ní nějak aktivně pracovat - např. intonací, mírou důraznosti gesta aj., zatímco začít tapat na kartu na stole... well.)

Stranou toho mám nicméně fakt za to, že běžná herní skupina nic takového spíš nepotřebuje.

Píšu vlastně to samé (nebo to tak aspoň myslím).

Šaman: Jo, použil jsem špatný název té techniky, vím.

EDIT: Teď jsem si to dohledal: Té technice, kterou myslíš ty, se říká "tygr" - podle plyšáka. Kdo má plyšáka, ten mluví, a ostatní ho nesmí přerušit. Ale o tom nebyla řeč. Tomu, co jsem měl na mysli já a také viděl naživo v akci na skupinovém sezení, se nevím jak říká (nenašel jsem) - diskutující mají sadu něčeho (v mém případě to byly míčky) a na nich různé emotikony. Když pak někdo mluvil, ukazovali všichni míček podle své reakce, tím dávali mluvícímu zpětnou vazbu.

Loki: Imho ne tak docela :-)

Nevím samozřejmě jaká citlivá témata jste v mládí řešili, ale předpokládám, že se týkala sexu. S tím mám samozřejmě taky bohaté zkušenosti a bylo to a je to na pohodu. Nicméně pochybuju, že se vám do hry dostávala skupinová znásilnění nebo obhajoba sexuálně motivovaného únosce mimo jiné tím, že je to démon a oběť měla k temným silám vždycky blízko ;-)

Jezus: no - a oproti věcem jako je předherní domluva nebo individuální průzkum mezi hráči ohledně citlivosti na to nebo ono je podle mě X-card silně inferiorní možnost. A když tyto použiješ trošku poctivě, tak zase pro X-card nevidim moc užití.

Já se prostě nemůžu ubránit dojmu, že celý tohle americký haló kolem X-card je založený na atraktivitě na pohled snadno a univerzálně vypadajících řešení. Mám problém - plácnu kartu na stůl a nemusim se starat. Well, yeah, sure...

Aniž bych zpochybňoval použití takovéhle techniky v jiném kulturním, historickém a sociálním prostředí (třeba zrovna US je daleko větší minové pole různých společenských přešlapů a no-go zón) a pro specifické hráče (každý jsme jiný a prostě občas se může stát, že někdo má fakt špatný psychický období nebo má nějaká schovaná traumata a upozaděné depresivní životní zkušenosti, a může tak mít určité nečekané reakce a nějaká "berlička" by se mu tak hodila), tak jsem se nikdy nesetkal se skupinou v našem herním prostředí, kdy bych měl pocit, že by X-card měla smysluplné použití (narozdíl třeba od LARPů, kde mají podobné věci asi místo, protože lidi mají dramaticky odlišný přístup k imerzi). Slyšel už jsem o situacích, kdy například hráčka byla natolik sžita s nějakým NPC, že ji pak smrt toho NPC docela traumatizovalo a tak by možná nějakou "záchranou brzdu" využila, ale myslím si, že to jsou u nás až příliš zanedbatelné extrémy. V našem herním prostředí si myslím, že takovýhle nástroj moc použití nemá a nanejvýš bych ho zvažoval navrhnout v hodně specifických hrách, například pokud bych chtěl s někým, koho tolik neznám, hrát nějaký hodně "vžívací" horor.
To už bych popravdě víc využil nějakou "GM bullshit" kartu :D

Corny píše:
To už bych popravdě víc využil nějakou "GM bullshit" kartu :D
Hej ale ovšem... to ve skutečnosti zní velmi dobře :D Mohla by být celá sada, rozdáš každému hráči jeden balíček a ty Ti to pak můžou mávat do xichtu jak rozhodčí na fotbale :D Namátkové motivy:
- Bullshit card
- Uchojeb card
- Nuda card (alter: More Drama! card)

Sirien: Tohle jsem měl na mysli - viděl jsem to při praxi na vlastní oči. Každý účastník debaty měl několik míčků s emotikony a ty pak ukazoval, aby ukázaly zpětnou vazbu.

Ale přijde mi, že v prostředí her založených na promluvách hráčů to jde přímo proti srsti. Respektive pokud je komunikace v partě při hře rozbitá tak, že potřebuje vizualizace, pak je vizulizce nezachrání.

Sirien: Náhodou tohle by mohla být nějaká docela vtipná deskovka :D Já třeba pořád přemýšlím, jestli by nešla udělat nějaká společenská právnická hra, třeba i lehce parodická, a úplně bych tam viděl použití "Bullshit card" :D

Ale asi bych si fakt dovedl představit nějakou odlehčenější RPG hru, třeba něco jako Fiasco nebo one-shotoidní-FAE, který bude zaměřený na nějakou epizodičtější hru a hráči můžou ovlivňovat děj a hru právě i tím, že každý z nich má takovýhle set kartiček, které můžou během hry používat.

BTW já "Nuda card" nejdřív četl "Nude card" XD

Lethrendis: Jop, tohle zní jako hra s lidmi (případně s GMem) s nějakým tím syndromem bránícím rozpoznávat emoce
:-D

sirien píše:
Jezus: no - a oproti věcem jako je předherní domluva nebo individuální průzkum mezi hráči ohledně citlivosti na to nebo ono je podle mě X-card silně inferiorní možnost. A když tyto použiješ trošku poctivě, tak zase pro X-card nevidim moc užití.

Jasně, však to jsem taky na začátku psal, že s tímhle souhlasím. Na druhé straně nějaká ta brzdící karta ti prostě pokryje ten zbytek, kde jsi to udělal třeba nedostatečně, něco opomněl, nebo se vynoří něco (nebo v nějaké situaci), s čím jsi nepočítal.

Ale jak říkám, po vhodné přípravné debatě to tu pravděpodobnost sníží tak, že by to nemělo být třeba. Jen mě se to prostě v jednom případě (v tom prvním žádná nebyla), tak úplně nepovedlo.

Jezus: jako jo, ale já se fakt bojím že to skončí tím že hřešením na zdánlivě vše pokrývající X-card se zanedbají nebo rychle začnou zanedbávat ty ostatní, ve skutečnosti silnější a preventivní metody.

Sirien: tykala se i bezneho sexu, znasilneni, muceni a zabijeni.
A kdyz uz to na nekoho bylo moc, byli to (u nas) vzdy kluci.

Jerson píše:
Zažili jste někdy použití "zastavovací karty"? Tím myslím postup, kdy na stole mezi hráči leží "X-karta" (může to být i míček nebo něco podobného), a když nějaký hráč začne mít pocit, že je mu herní situace osobně nepříjemná a nechtěl by tím směrem dál pokračovat, tak si tuto kartu vezme, čímž dá ostatním najevo, že by měli brzdit.

Přijde mi to jako jedna z věcí, na který je potřeba se ptát lidí, kteří ji potřebujou, protože ti, kdo nemají problém se ozvat i bez ní, ji logicky nepotřebujou. Takže spíš než to zavádět plošně by mi dávalo smysl se vždycky před hrou hráčů zeptat, jestli o to stojej. Nebo to možná na jednom Gameconu vyzkoušet a pak se hráčů zeptat, jestli jim to bylo k něčemu dobrý, třeba i jen pro pocit, že měli tu možnost.

To, že jsou v USA citlivější, je sice pravda, ale nemusí to nutně znamenat, že to nemá něco do sebe. Chtělo by to prostě získat data od reálnejch hráčů.

sirien píše:
Původní otázka od Jersona byla v kontextu toho, jestli to je něco co bych doporučoval.
Upřesním to - v kontextu toho, co byste doporučili méně zkušeným skupinám, protože to dobře funguje.

Protože napřed jsem si myslel, že je to dobrá věc a doporučoval jsem to, po bližším zamyšlení se ukázalo, že to možná tak dobře nefunguje, a po jednom dni sbírání cizích zkušeností mám dojem, že to několika málo skupinám funguje, ale spíše jako doplněk k dalším postupům, které jsou důležitější, a hlavně že jde o zkušené Vypravěče.

Vím, že je to pokládáno dnes za neandrtálské, ale tedy budu trochu méně měkký než jindy ... když se před hrou domluvíme, slušně, zřetelně, že když někomu nebude něco při hře příjemné, snesitelné, nebo jasné, tak se kdykoli může kdokoli ozvat, tak mi Karta X pro ulehčení připadá už zbytečná.

Nehrál jsem narozdíl od jiných zde v příliš mnoha otevřených / náhodně sestavených skupinách, takže to neposoudím jako ti, kteří ano. Hrál se vždy v ve víceméně přátelských skupinách, i když jsme se viděli prvně.

Karta X stejně neřeší (nebo řeší?, možná se pletu) "co potom" ... někdo ji použil použil, všichni se na něj tázavě obrátí, a co dál? Začnou z něj/ní páčit, v čem je problém? Přesvědčovat ho/ji, že to problém není? Nebo jaký je úzus, jak pokračovat?

Loki: žádný, to je další problém téhle techniky - spoléhá na to že problém je zjevný a že problematický element lze zmírnit bez přerušení děje. Jakmile je ale nutné hru zastavit, tak jsi tam kde jsi byli bez x-card kdy hráč řekne něco jako "hele dost!"

LokiB píše:
Nehrál jsem narozdíl od jiných zde v příliš mnoha otevřených / náhodně sestavených skupinách, takže to neposoudím jako ti, kteří ano. Hrál se vždy v ve víceméně přátelských skupinách, i když jsme se viděli prvně.

Já jsem sice za posledních několik let vedl hodně přes 20 otevřenejch nebo conovejch her, ale tohle stejně nemůžu posoudit, protože se s hráčema vidím jen na tý hře a nedělám s nima poherní rozbory. Z mýho pohledu to vypadá, že žádnej podobnej problém nenastal, ale taky klidně nastat mohl a hráč si to nechal pro sebe, protože to byl oneshot a bylo pro něj jednodušší to mlčky přejít.

Tak minimálně je už z použití X-card samotného zjevné, že k žádnému páčení toho, v čem je problém, by dojít nemělo, ani k přesvědčování (to je ostatně docela klíčový point). Prostě se scéna stopne, a jde se dál, bez diskuze. Teoreticky by pak použití karty, na kterou stačí beze slova prostě sáhnout, mělo být v praxi snadnější, než se hlasitě ozvat a hru zastavit (docela si to dovedu představit u lidí, kteří jsou prostě zamlklí, nesebevědomí, psychicky na tom nejsou dobře atd. a mezi "sáhnu na kartičku" a "řeknu Hele dost!" je pro ně docela rozdíl).

Samozřejmě to ale předpokládá, že bude většině lidí jasné, co byl ten trigger. A v praxi to asi většinou tak bude (resp. pokud to člověk pochopit chce, tak si myslím, že to ve většině případů pochopí, aniž by se v tom moc nimral - pokud se řeší mučení, pavouci, smrt dítěte, znásilnění...tak to asi člověku vesměs dojde, a to jsou asi převážné důvody, které můžou vyvolat, že se ta karta použije). Pokud to ale patrné není, tak to je asi problém a sama karta nestačí (a pak je to asi na nějakém přerušení hry a taktním citlivějším rozhovoru v užším kruhu nebo třeba alespoň pauze).

Pořád si myslím, že v našem prostředí je to spíš nástroj, který má použití v extrémních případech. Ale zase bych úplně neshazoval, že když už na tom stole to místo najde z nějakého důvodu, třeba s ohledem na specifika hry nebo hráčů s kterými hraji, že to v praxi může fungovat docela uspokojivě (resp. uspokojivěji, než něco jiného v téže situaci). Trochu se ale bojím, že tohle je nástroj, který člověk jako třeba já asi úplně objektivně posoudit nemůže, protože já asi nikdy nebudu v situaci, kdy bych jej využil (nemůžu ale mluvit za lidi, kteří mají jiné psychické rozpoložení a jiné, pohnutější, životní zkušenosti). Já se například u her moc nevžívám do postav a jejich útrap a tak se mi třeba nemůže stát, že mě opravdu vydeprimuje, když mi postava nebo její blízcí umřou - a představa, že bych se z toho třeba rozbrečel, mi připadá lehce absurdní. Ale očividně jsou tu tací, kteří to u hry dokáží daleko silněji prožívat.

Obsáhlejší odpověď je u sousedů (a crossposting je zlo, byť chápu proč to Jerson dělá), ale TL:DR odpověď:

- mít nějakou formu stopky je dobře. Nikdy nevíte, co může být pro někoho trigger, může to být i zdánlivé naprostá banalita a redukce na "tohle jsme si v mládí vykříkali slovy ty jsi blbec a teď se kolem toho dělají takové caviky" svědčí spíš o naprosté nezkušenosti s tím, pro jaké situace je stopka potřeba.
- fyzická karta je nepraktická a může se snadno stát bariérou pro nedostupnost. Verbální stopka je verbální stopka, ta nespadne pod stůl a nezůstane nepovšimnutá, protože všichni zírají na GMa
- myslet si, že stopka vyřeší problémy, kterým má zabránit, je chyba. Je to záchranná brzda, za kterou dotyčný většinou zatáhne až ve chvíli, kdy už se průser stal a je to pro něj opravdu nesnesitelné, ne nástroj k moderování diskuse.