Článek je vcelku pěkný souhrn. Pár věci, co mě na příručce zaujalo, když jsem to prolistoval.

Hodně se mi líbí rozšířená pravidla pro akci - boj i pronásledování. Většina vypadá použitelně i do jiných Gumshoe.

Pasáž pro GM, včetně tvorby konspirací nebo stupňování problémů vypadá velmi inspirativně a názorně.

Co se mi fakt nelíbí, tak je univerzalita/štěpení příručky (rozdělení na subžánry - burn, minor... stejně tak rozdělení protivníků na 4 druhy původu) v podstatě znemožňuje čtení pravidel, aniž by člověk tušil, co chce hrát. Těch vyjímek nebo možností, jak hru modifikovat je příliš. Až trošku zapadá, co je jsou základní pravidla a co modifikace.

EDIT: Je tam i pasáž, které se odkazuje na ostatní Gumshoe hry, včetně převzetí některých pravidel. Je hezky vidět, že to skutečně dělá kolektiv autorů. A zdá se, že každé další Gumshoe (mechanické jádro) je lepší a lepší, ikdyž základ je pořád stejný a zpětně kompaktní.

Shako píše:
Co se mi fakt nelíbí, tak je univerzalita/štěpení příručky (rozdělení na subžánry - burn, minor... stejně tak rozdělení protivníků na 4 druhy původu) v podstatě znemožňuje čtení pravidel, aniž by člověk tušil, co chce hrát. Těch vyjímek nebo možností, jak hru modifikovat je příliš. Až trošku zapadá, co je jsou základní pravidla a co modifikace.
Mě to naopak přijde velmi promyšlené a chtěl bych podobným způsobem psaných příruček vidět víc - ta knížka tě v podstatě seznámí se subžánry thrilleru, ukáže ti co je pro ně typické a hned z fleku dostaneš i pár volitelných pravidel (ono těch modifikací zas tolik není, obvykle jsou to spíš drobnosti a některé - typicky Dust - tu hru spíš zjednodušují, než že by přidávaly něco navíc), která ti pomůžou tu hru posunout kýženým směrem. Pokud o ně ale nestojíš, nemusíš je ani číst... ono vlastně můžeš ty značky a co je pod nima úplně ignorovat, ale připravíš se tím o popis nejčastějších žánrových klišé, na kterých se pak dají třeba i stavět zápletky...

Mimochodem není to nic jiného než v Trail of Cthulhu, kde jsou taky podobně značená pravidla/návody pro hardcore přízemné horor vs. pravidla pro pulpové příběhy.

Gurney píše:
Mimochodem není to nic jiného než v Trail of Cthulhu, kde jsou taky podobně značená pravidla/návody pro hardcore přízemné horor vs. pravidla pro pulpové příběhy.

V ToC máš 2 (a i tak zkušenosti říkají, že si to hráči pletou). V BNA máš 4+1 a těch poznámek je tam víc než je přehledné.

Jako seznámení ze žánry to právě moc nefunguje, protože prostě nepobereš 4 různé subžánry, když ti neustále prostříhávají, co patří do kterého žánru.

Ale právě zkušenosti z ToC říkají, že až víš, co chceš hrát, tak to čteš v pohodě, protože už víš, co máš ignorovat. Tj. špatné je to na první seznámení z hrou (čtu celou příručku a nevím, co chci hrát). Funguje to spíš (až) na vím jaký žánr chci hrát, zbytek značek ignoruju.

Já se tady klonim hodně na Shakovu stranu popravdě. Ta příručka je psaná fakt zmatečně a to v několika směrech. Hiteovy fakt uletěla ruka s těma 4 módama hry a způsob kterým je tam vepsal je dost hroznej na čtení - jedna věc je dát do ToC 2 módy hry co mají sem tam nějaké pravidlo, druhá věc je dát do NBA 4 módy hry a vypsat extra spešl pravidla pro všechno - přehlednost knížky jde totálně do hrobu. Zároveň to jak se to tam patlá přes sebe skutečně naprosto rozbíjí celistvý popis a "požitek ze čtení" těch jednotlivých subžánrů.

Jako koncepty to jsou dobré, ale měly být vepsané úplně jinak - nějak zvlášť, jako poznámky na konci kapitol, jako samostatné kapitoly nebo tak něco.


Ono to je podle mě obecný problém NBA - jsou přehňácané jak v tomhle směru, tak v množství dílčích pravidel a osobně se domnívám, že ta knížka by si zasloužila brutální přepis. Tj. klidně nechat obsah, ale jinak ctrl-a + delete a celé od první stránky po poslední větu napsat znovu, jinak a líp (jasnějc).

Jsem si schválně znova otevřel pdfko a ty ikonky pro subžánry thrilleru buď...
a) označují odstavec s nějakým doplňujícím pravidlem pro jednotlivé subžánry (tj. pokud někdo chce "čisté", žánrově nevyhraněné NBA, může celý odstavec v klidu ignorovat)
b) že je něco mimořádně vhodné pro nějaký subžánr (tj. kdo chce, může ignorovat ikonu)

v obou případech je tam v rámci textu celkem přirozeným způsobem vysvětleno proč tam ta značka je. Že by tím jakkoli trpěla celistvost textu... kde konkrétně se to děje? Po přečtení celé příručky mi zrovna celistvost textu nepřišla jako problém ani jednou. "Požitek ze čtení" hodnotit nebudu, protože mám za to, že účelem pravidel není poskytovat požitek ze čtení (čímž zase neříkám že by bylo ok když autor píše jako prase a/nebo nikdo neví co tím vlastně chtěl říct), ale požitek z hraní.

Co se týká těch subžánrů, pro mě to tedy byl velmi dobrý úvod a není to tak, že by se ty ikonky žánrů zjevily najednou z čistého nebe - jsou vysvětlené hned na samém začátku příručky (strana 8) a že jsou čtyři... no jsou, ale vážně je to tolik ?

EDIT: během psaní toho postu jsem si uvědomil jednu věc - pokud k tomu člověk přijde s tím že si to přečte protože je to GUMSHOE a on rád GUMSHOE a moc mu ten špionský žánr neříká, může mít s těmi subžánry problém - já jsem měl aspoň nějaký základ v podobě Bonda, Bourna a Sama Fishera a v době kdy jsme to četl jsem k tomu přibral Sandbaggers, Šakala, Ronina, Queen&Country, potažmo poněkud vzdálenější, ale pořád příbuzné Person of Interest nebo True Detective... a ve chvíli kdy člověk zná výše vyjmenované, už má celkem dobrou představu, co Hite myslí tím Dust modem, že je to něco jiného než High stakes, a že dva velmi podobné příběhy se můžou diametrálně lišit obsahem Burn a Mirrors... otázkou je, jestli pro někoho, kdo k tomu žánru nemá vůbec žádný vztah, má vůbec smysl číst NBA - já bych řekl, že ani moc ne.

EDIT2: ...a Profesionály, ty jsem žral už v dětském věku :)

Netvrdím že NBA jsou dokonalé ani zakrývat že dohledávat v nich třeba věci kolem výbavy nebo refreshů je kolikrát fakt opruz (a když na to přijde, ani že Laws umí principy GUMSHOE vysvětlit podstatně lépe) a že rozvržení celé té příručky zdaleka není ideální, ale zrovna ty ikony a doplňující info k subžánrům thrilleru (opět - v klidu ignorovatelné, pokud o něj fakt nestojíte) jsou poslední na co bych si v té knížce stěžoval. Poznámky na konci kapitol nebo samostatné kapitoly je dost neohrabané provedení a minimálně u NBA (kde je víc než pravděpodobné, že se ty subžánry budou mixovat) to vidím jako špatnou - méně user-friendly - variantu.

Gurney píše:
čelem pravidel není poskytovat požitek ze čtení (čímž zase neříkám že by bylo ok když autor píše jako prase a/nebo nikdo neví co tím vlastně chtěl říct), ale požitek z hraní.
Jenže když to autor napíše tak, že Tě to fakt vtáhne do atmosféry, tak to je mnohem inspirativnější a mnohem víc to nakopává motivaci jít hrát :)


Každopádně já to v celku nečetl - vztah k žánru mám, GUMSHOE jsem už znal a prostě jsem tím listoval abych se podíval, jak to celé má fungovat. Možná, že kdybych to četl celistvě, dojem bych měl jiný, ale ona podle mě i ta rychlá orientace ve věci hraje svojí roli.