Osobně nejsem zrovna fanda hráčských lykantropů (pokus se nejedná o hru a teď si zahrajem za stranu monster), ale těch možností je tu víc. Co znamená být nakažen lykantropií dost závisí na pojetí světa a herní skupině. Dost lidí s bestiálnějšími postavami hrát zkrátka nechce.

Co se týče pravidel (hádám že do DnD5e, vzhledem k tomu cos zatím na kostku poslal) je za mě nejschůdnější Lovec netvorů - řád bestie případně Barbar - beast
Bestiář má pravidla pro Lykantropy, ale reálně tě to posune o několik úrovní výš nad spoluhráče, takže nedoporučuju.
Další z populárních možností můžu zmínit tranformace z Grim hollow, který mají i dobrý doprovodný text.
Případně MrRhexx's Monster Classes II ale za ty se zaručovat nebudu. Konkrétně lykantropy jsem nečetl a u některých svých věcí ten člověk vyvádí dost pochybný věci na DnD5e.

Nejprve bych si možná ujasnil, kterej aspekt lykantropie Ti přijde atraktivní? Co si od toho slibuješ?

Jde Ti jen o estetiku ("vlkodlaci jsou cool")? => Zkusil bych si vytvořit namíru subclassu, která se bude soustředit na lykantropii.
*Někdy v AD&D byla subclassa pro druida, kterej se nakazil lykantropíí a uměl se kontrolovaně proměňovat ve vlkodlaka.
*Nebo bych zkusil něco postavit pro barbara - jak píše Chyba.


Líbí se Ti mít temnou stránku, nad kterou nemáš úplně kontrolu? => Domluvil bych se s DMem, a hrál to jenom příběhově.
(Ale nejsem přesvědčenej, že tohle je úplně něco, co by Ti v typickým DnD nějak zvlášť dobře fungovalo.)

Většinou lidi vidí jen tu cool stránku. Ať to, že jsou více OP než ostatní nebo vypadají víc drsněji než ostatní. Ale chtěl by tuhle nemoc (kletbu) někdo kdyby dostal pár bodíků do statů navíc, ale při úplňku by ztratil kontrolu nad postavou (vede ji DM) a zachvátila by ji krvežíznivost? Mohl by roztrhat jinou HP nebo vyvraždit vesnici. Celý kraj by šel po něm. Všichni lovci monster, církev, paladinové, atd. Spíš by to byla jen krátkodobá změna než by postavu někdo vyléčil nebo zabil.
Za mě proměna v lykantropa je fajn na nějaké CP. Pokud je to oblíbená děvečka z hospody družinka ji bude chtít zachránit a když neoblíbený starosta tak i třeba odstranit. Nebo morální dilema kdy dlouho pátrají po strůjci vražd a pak zjistí, že je to oblíbená a jediná léčitelka v okolí.

Teď si ještě říkám že jsem ve výčtu možností vynechal Shiftera. Klasický Wizardský nebudem dávat hratelný monstra, ale tady je něco takovýho jen víc člověk.

Záleží hlavně na tom, jaké pojetí lykanské fáze budeš mít.
1. plná kontrola nad postavou - tj. pouze proměna ve zvíře? Pak je nejjednodušší hrát druida.

2. tradiční - člověk + fáze, kdy se postava neovládá (ovládá ji DM) a stává se vraždícím monstrem.
Pak záleží na tom, jak se tomu postaví skupina
A. je jí to jedno (tj. manická fáze je mimo zájem skupiny) - "Přes noc Lojza vyvraždil celou vesnici". "Přeskoč to, vidláci nikoho nezajímají."
Pak je otázka, nakolik je lykan zajímavý.
B. skupina to musí řešit - tj. před manickou fází musí předcházet škodám a není to součástí dobrodružství. To příběhově může být zajímavé, ale v podstatě to není lykan, můžeš hrát alkoholika.
C. dočasný problém - ála B, ale lykantropii se snaží odstranit (tj. je to quest).
Pokud je na to takto zaměřené dobrodružství (tj. manická fáze neruší příběh), tak to není problém, pokud to DM utáhne. Jekyll&Hyde, alter ego, alkoholik - pokud nestrhává spotlight, tak OK.

Ještě mě napadá D, i když je to trochu kombinace všech:

Téměř plná kontrola nad postavou. Proměna ve vlka může a nemusí být úplně at-will, může vyžadovat nějaké další podmínky, ale taky se běžně nestane, že by se postava proměnila v nevhodný okamžik a kazilo by to dobrodružství. Občas postava zmíní, že když je na nějakém krvavém místě, že se musí jít vydýchat, protože na ni jdou vlčí chutě, ale to je jen charakterizační hláška. Stejně tak citlivost na stříbro většinou nijak nevadí.

ALE - nad postavou stále visí damoklův meč, že se proměnit může. A občas s tím bude dobrodružství počítat.

Jako příklady mě napadá Vincent Meis ze Zaklínače 1 (hry), nebo Angua z noční Hlídky Ankh-Morporku. Mají svoje tajemství, časem se to o nich ví, ale vypadá to, že mají situaci pod kontrolou a občas je quest nebo knížka, kde se fakt, že jsou vlkodlaci, řeší víc.

Třeba ta Angua to zvládala, dokud proti Hlídce nestál týpek, který si o nich zjistil první-poslední. Pak si vůči ní začal vytvářet výhody právě proto, že věděl, že je vlkodlačka a co na ni platí. Ale to už je samo o sobě podezřelé, takže… jsme v novém příběhu.

Lykantropie by se tak stala trochu osobní linkou té postavy. Holt někdo je psanec před zákonem, někdo plní svatý úkol, někdo je vlkodlak… každý má své problémy.

Pravidlově bych ale asi také vycházel z druidské schopnosti proměny.

Zajímavý způsob by mohl být udělat z toho rasu (která přebíjí tu původní) s nějakým tím progressem pro pár úrovní, podobně jako některé rasy dostávaj na vyšších levelech nějaká silnější kouzla, popř. s tím že schopnost co si berete musíte swapnout za schopnost povolání - u sesilatelů s možností snížit místo toho sesilatelský level - holt bejt vlkodlak vám buď bere čas na studium kouzel nebo kouše do vaší sesilatelské síly. Cca... nevim, dvě, max tři takové swap schopnosti pro levely 2-10, pak tak jednu na levely 11-15.

K tomu přihodit nějaký ten efekt kletby, nejspíš ve stylu nemocí nebo šílenství z JaD, a máte vlkodlaka jako PCčko jak vyšitýho.

Docela v pohodě je rasa worgen z DnD WoWka (rozšíření Nordthrend). Tam je to dokonce ve dvou verzích pro lidi a noční elfy. Na druhou stranu, power level všeho v téhle adaptaci DnD je trochu posunutá.
Před pár lety jsem to překládal kvůli povolání deathknighta.