4E World jinak

Je tu (byť neoficiálně) čtvrtá edice našeho milovaného DnD a mnozí už testují. Přes počáteční nadšení jsem za posledního čtvrt roku jsem viděl v diskuzích strašlivé množství příspěvků na téma „je to moc WoW“ a „papírové MMORPG“, což mi ale připadá hlavně jako důsledek prezentace a jakéhosi „feelingu“ který od tvůrců 4e dostala, snad právě pro podchycení hráčů onlineovek, takže zde prezentuji spíš jakousi sbírku nápadů na trochu jinak pojatý setting (když mu vymyslíte nějaké pěkné, zvučné a přiléhavé jméno budu rád). Hlavními změnami jsou, že by to měl být tvrdší, méně heroický a méně černobílý, ale více „reálný a naturalistický“. Nejde o kompletní svět, spíš takový náčrt, který vznikl při letmém zamyšlení v důsledku Alnagova článku Dungeoncraft , kde už sedm měsíců před vydáním 4E přemýšlel nad čtyřediční kampaní :), ale na rozdíl od něj se nezabývá nějakou konkrétní oblastí, ale světem obecněji (chcete-li, neměl by být problém do něj Alnagovu oblast zasadit). Najdete tu i něco málo „omáčky“ k rasám a povoláním, vysvětlující jejich postavení v rámci tohoto světa.

Inteligentní rasy

Dragonborn
Kdysi mocné impérium je dnes stínem své slávy, rozbité na často izolované „chanáty“ a městské státy. Přesto stále platí kastovní rozdělení společnosti, kde válečníci patří k vysoko postaveným.
„Ať už se dostaneš kamkoli, nezapomeň: jsi potomkem dávných draků, nejstarších a nejobávanějších bytostí tohoto světa. Buď shovívavý k nižším tvorům, ale rozdrť každého, kdo se ti postaví.“Trpaslík
Stovky let je stará historie trpasličího rodu a zručnost trpaslíků i jejich odvaha je legendární.
„To naše historie nás učí kým jsme, staletí práce našich předchůdcův hlubinách, které nikdy neviděly světlo světa a kterou cizí oči nespatřily. Za naše předky, zabte ty bastardy!!“Eladrin
Mnoho je vládců vílích dvorů, kolem kterých se soustřeďují vesnice či malá města uprostřed vílí divočiny, kde vzdálenost neznamená to samé co v našem světě.
„Ano ten svět je zvláštní, má jinou chuť, jinou vůni. Strávil jsem tam hodně času, s elfy, lidmi a čaroději a dneska ho už chápu. Ale pochybuji, že bych tam našel někoho dost moudrého, aby pochopil náš svět jako já ten jejich.“Půlelf
Potomci svazků mezi elfy a lidmi nemají vlastní zemi a většinou žijí jako lidmi a mnohdy i elfy opovrhovaní tuláci v divočině, svůj vzhled skrývají nebo se usazují v pohraničních státech, kde jejich původ není nikomu na škodu. U vzácných potomků drowů a lidí přerůstá lidská nedůvěra k nim velmi často k otevřenou nenávist.
„Hele ty dračí lejno, ještě jednou uslyším něco o svejch uších a rozpářu tě jako goblina, je to jasný?!“Pulčík
Malý národ, jak je nazývá okolní svět nikdy nevytvářel velká a mocná království a žil spíše stranou od starostí velkého světa. Přesto se mnoho jeho příslušníků proslavilo v lidských i jiných zemích, především coby prohnaní obchodníci.
„Výhodný obchod!? S pulčickým kupcem? Bohové mě chraňte před tvou zabedněností!!“Tiefling
Ještě horší než postavení půlelfů je situace tieflingů, kteří jen těžko zamaskují svůj sférický původ a navíc musí krotit svoji přirozenou vznětlivost, a proto téměř žádný trvale nežije v lidských zemích.
„Hele kámo, měl by ses trochu krotit, myslel sem že je po tobě, jak s tebou ten bouchač praštil vo zem, ale musím přiznat že nasranýho bych tě potkat nechtěl. Jo a možná by bylo lepší vypadnout než se někdo začne zajímat kdo vyprovodil chlapa zavřenejma dveřma.“

Další (inteligentní) rasy

Gnoll
Gnollové jsou známí několika rysy – nenávistí k lidem a přeneseně pak i k ostatním rasám, svou bojovností a paktem s démony. Málokdo dnes ví že dnešní démonická smlouva je důsledkem dávné a pro ně zničující války mezi, třebaže barbarskými a nebezpečnými, ale přesto přirozeně žijícími kmeny gnollích lovců a nově vznikající lidskou říší. Dnes, kdy se zdá že věk lidské rasy končí, bojují gnollové za své kruté pány s ještě větší vervou a fanatickou odvahou proti lidem i kterékoli jiné rase.Goblin
Podobni původním gnollům před uzavřením jejich démonického paktu jsou goblini lovci žijící v často mezi sebou bojujících kmenových společenstvích. Od gnollů se liší jednou podstatnou věcí – je jich mnohem víc a v jejich společnosti vládne přinejlepším právo silnějšího, v horším pak naprostý chaos a anarchie, pokud zrovna mají „svoje dny“:) Přesto je jejich divokost a zlá povaha způsobena spíše divokým životním stylem a výchovou od raného mládí - v hraničních městech se usadilo povícero inteligentnějších příslušníků jejich druhu, kteří si našli civilizovanější metody jak se uživit, třebaže bez výčitek i na úkor jiných.Ork
Žijící v pokrevně příbuzných klanech jsou dnes orci převážně kočovnými obyvateli Varhagských stepí a v lidských očích jsou to, částečně právem, nájezdníci, krutí zloději a pro každého kdo nabídne dost i nebezpeční žoldáci. Na druhou stranu orci mají svoji vlastní, dnes už potlačenou kulturu a zvyky a také značnou hořkost ve vztazích s lidmi, pocházející z dob, kdy je říše vytlačila z jejich po generace obývaných území.Drow
Drowská společnost nevidí - na rozdíl od jiných - ostatní rasy jako příslušníky jiného druhu, ale jako na uctívače jiných bohů, což je pro ně stejně dobrý, ba dokonce i lepší důvod k zabíjení, zotročování i mučení. Celým drowským společenstvem hýbe víra v moc, dokonalost a krutost pavoučí bohyně Lloth, ve jménu které bojují klany šlechticů proti jiným národům (především po staletí nenáviděným elfům) i proti sobě navzájem. Pokud jeden rod zničí druhý, je to pro ostatní důkaz že je v přízni pavoučí bohyně a přebírá veškeré jeho statky, pokud se však útok nezdaří, je sám zničen ostatními klany jako rod který ztratil přízeň Lloth, což vede k neustálým intrikám a všeobecné paranoie. Rovněž je uplatňován tvrdý matriarchát – každému klanu či rodu vládne vždy nejstarší kněžka, matrona rodu a cesta ke kariéře kněžky pavoučí bohyně a tím nejvyšší politické moci je mužům zapovězena.