Oko šílenství

Vílí divočina je běžně považována za odraz přirozeného světa. Je-li to pravda, ptají se někteří skeptičtí mudrci, pak jaká paralela ve Světě existuje pro šílené fomorianské tyrany z Vílí divočiny? Tito králové a královny vládnou ve svých královstvích v Temných říších Vílí divočiny - či Vílích temných říších - železnou pěstí. Jejich šílenství je legendární a jen málo vládců Temných říší si může nárokovat takovou úroveň moci, jakou tyto deformované stvůry požívají ve Vílích temných říší.Fomorianští monarchové vládnou svým panstvím ukrutně a bez slitování; jejich tyranie je z části poháněna jejich typickým fomorianským šílenstvím. U některých fomorianských vládců se šílenství projevuje neustále a jejich království jsou místa chaosu a násilí. U jiných se jejich šílenství manifestuje ve vykalkulovanější podobě, umožňující racionální myšlení, ačkoliv to nezmenšuje jejich touhu po moci. Všichni fomorianští vládci, bez ohledu na to, jak šílení jsou, mají jedno společné: extrémní paranoiu. Přes všechnu jejich fyzickou i magickou moc se bez ustání obávají rebelie zevnitř, stejně jako dobývání zvenčí.

Fomorianská vláda

Maje absolutní vládu nad svými královstvími, fomoriané vládnou svým teritoriím ve Vílích temných říších pomocí strachu a útlaku a jen málokdo se odváží postavit fomorianskému sevření nad královstvím. Unikátní šílenství každého vládce znamená, že žádné dva dvory nejsou stejné. Jeden dvůr, například krále Borunnora, zosobňuje záhadu fomorianských vládců. Jeden týden se zdá být milosrdný, uděluje milosti a vysílá vyslance míru do sousedních království. Ale v následujícím týdnu v prchavé změně nálady je stejně snadno schopen založit inkvizici k vykořenění zrádců, popravovat omilostněné duše a vypouštět mezi své vyslance spící agenty. Jiný král se může vyžívat v krvavých sportech a pořádat velké turnaje mezi vybranými šampiony, stejně jako přikazovat veřejné - a barvité - popravy politických nepřátel a konspirátorů. Reálných i imaginárních.Vnějšímu pozorovateli se může zdát, že fomorianským královstvím vládne chaos, ale v tomto šílenství je jistý řád. Paranoia, kterou jsou postiženi fomorianští vládci, je jedním z hlavních důvodů, proč si podrželi svou moc, neboť jejich neustálý strach je nakažlivý. Jejich poddaní bývají podezřívaví a snadno se obrátí jedni proti druhému, pokud dostanou příležitost, neboť fomorianský tyran upřednostňuje ty, kteří uspívají v piklích svého vládce a jsou ochotni k tomu obětovat i své bližní. Fomorianští tyrané jsou nechvalně proslulí tím, že užívají své špióny k zasévání potíží ve svých vlastních vládách, aby odhalili zrádce. Přitom mnoho z obviněných, vyslýchaných a veřejně popravených, jsou často jen dvořané, kteří selhali v dost dobrém plánu během posledního šíleného vyšetřování jejich vládce.Každý fomorianský tyran má rozsáhlou síť špiónů. Nejelitnější z těchto špiónů jsou Temné ruce, vílí špióni a vrazi, kteří fungují jako tyranova tajná policie. Mnoho Temných rukou jsou rychlíci, dryády nebo členové dalších vílích ras, které jsou zdatné v kradmosti a klamání. Tito špióni umožňují fomorianskému tyranovi vidět mnohé z toho, co se děje v království, takže na ně tyran spoléhá. Ale to neznamená, že jim nutně věří. Kvůli neustálému strachu ze vzpoury si fomorianští tyrani pěstují jen málo spojenců, s výjimkou svých loajálních kyklopských tělesných strážců, jediných tvorů, jimž fomorian věří. Pár další služebníků si svoje posty udrželo docela dlouho, než byli přesunuti na nové nebo trvale zbaveni své služby.Ne každý fomorian vládne království. Ti fomoriané, kteří postrádají moc, po ní baží - rys, který živí strach o vůdcovství. Takoví fomoriané často vyhledávají službu pod fomorianským králem či královnou, a pak neustále kují pikle, díky nimž by uzurpovali moc. A ještě jiní fomoriané hledají způsob, jak svrhnout nějakou základnu moci ve Vílí divočině - například eladrinského města či gnómské nory - a zabrat její magii a bohatství pro sebe.Špionážní síť fomorianského tyrana nesleduje jen vnitřní hrozby. Fomoriané kují pikle neustále i proti sobě navzájem, což je jeden z hlavních důvodů, proč vidí zrádce číhat v každém stínu. Fomorian ví, že jeho neustálé intrikaření není mezi fomoriany výjimkou, že jeho touha po moci je stejně silná, jako u jiných fomorianských vládců, kteří dělají, co mohou, aby podkopali autoritu jeden druhého. Vysílají své agenty napříč Vílími temnými říšemi a na povrch Vílí divočiny, ve snaze najít skuliny ve zbroji sousedících fomorianských království.Přirozená podezřívavost poddaných fomorianského tyrana slouží království dobře stran zabránění vniku vnějších nepřátel. Nedůvěra k jakémukoliv tvoru, kterého nepoznávají, vede k tomu, že tyranovi poddaní hbitě hlásí nově příchozí Temným rukám. Tyranovi poddaní a špióni obzvlášť pečlivě sledují drowy, kteří si běžně budují základny či enklávy v rámci Vílích temných říší a nenáviděné eladriny (viz "fomoriané a eladrini" níže). Nicméně jakákoliv rasa s šancí nahromadit ve Vílí divočině moc, zvláště magickou moc, si pravděpodobně vyslouží pozornost tyranova toulavého oka. Což jim přinese nic dobrého, neboť fomoriané jsou ve svém šílenství neúnavní a nic menšího než smrt je nemůže odradit od následování jejich cíle.

Kratochvíle

Fomorianská království jsou naplněna krvavými sporty. Běžné jsou gladiátorské zápasy obvykle zahrnující zajaté tvory ze Světa, stejně jako eladriny či jiné obyvatele Vílí divočiny a domnělé zrádce koruny. Občas tyto hry trvají celé dny plné brutálních slavností. Ať už probíhají v mohutných arénách vybudovaných z křišťálu nebo jde o závody městskými ulicemi a přilehlými jeskyněmi, každá soutěž je na smrt, nebo občas do zmrzačení.V druhém případě jsou dvěma protivníkům poskytnuty nesmrtící, nicméně brutální zbraně jako jsou biče nebo hole, které udělují magickou nízkou dávku bolestné elektřiny nebo nekrotizujícího zranění. Jindy jsou soutěžící postaveni před vyčerpávající sérii testů. Občas jsou veřejné inkvizice vedeny mistrem mučitelem a občas soutěžící soupeří v naprosto triviálních hrách, přičemž ten, který prohraje, je potrestán ztrátou prstu nebo třeba nosu či ucha. Některé hry pokračují, dokud jeden ze soutěžících nepřizná nějaký zločin, ať už byl či nebyl spáchán a neprosí o smrt. Vítěz - takřka jistě nějak deformovaný - už obvykle není nikdy spatřen.Co se stane s vítězi? Ti, kteří prokážou schopnost přežít smrtící hry fomorianského království, zjistí, že se nachází v ještě horší situaci. Fomoriané si, možná kvůli svému vlastnímu zohyzdění, často libují v bizarních šlechtitelských programech, kde usilují o magické kombinování těch nejlítějších tvorů v naději na vytvoření nových sil pro své krvavé sporty i armády. Ti, kteří se projeví v gladiátorských arénách jako nejúspěšnější, se často stanou předměty těchto šlechtitelských experimentů, které obvykle vyústí v takové pokřivení jejich těl i myslí, že to již není pro zdravý rozum únosné. Většina z těchto experimentů nikam nevede, ale občas některý vyústí v nové hračky pro fomorianského tyrana: smrtící nové tvory, kteří mu slouží ve všech ohledech jeho zvrácených úsilí.

Dvůr

Dvůr fomorianského tyrana sestává z řady tvorů. Ti nejběžnější a role, které obvykle zastávají v těchto bizarních hierarchiích, jsou popsány níže.Kyklopové: Tvorové možná nejnápomocnější v zajištění fomorianovy vlády - samozřejmě vyjma samotných fomorianů - jsou kyklopové. Tito jednoocí obři slouží fomorianským vládcům bez otázek a bez zaváhání. Uctívají fomorianské pány jako bohy; toto přesvědčení v nich fomoriané pěstují pomocí praktikování své mocné magie. Nikdo neví jistě, proč kyklopové vidí své pány tímto způsobem a mnoho mudrců neustále o tomto chování debatuje. Kyklopové jednají jako fomorianovi věrní poručíci, páni zvědů (byť jen zřídka jdou do pole jako zvědové sami), polní generálové, tělesní strážci. Množství kyklopů, kteří fomorianskému vládci slouží, je takřka přesným měřítkem vládcovy moci ve Vílích temných říších. Eladrini, mezi jinými, věří, že kdyby dokázali rozluštit tajemství slepé oddanosti kyklopů, mohli by rozetnout pouto mezi fomoriany a kyklopy a oslabit fomorianská království navždy.Většina kyklopů je nadaná nějakým druhem řemesla. Někteří vykazují talent pro tvorbu zdobných sad magických zbrojí a zbraní, přičemž fomoriané si cení jakéhokoliv tvora, který dokáže rozšířit jejich magické sklady.Rychlíci: Mrštní a smrtící, rychlíci jsou nejpočetnějšími z víl v řadách Temných rukou. Tvoří tým špiónů, vrahů a sabotérů a často se spolčují s dryádami, lamiemi a ježibabami na průzkumných misích vyslaných k infiltraci eladrinů a jiných sídel na povrchu Vílí divočiny.Dryády: Zdá se nepravděpodobné, že tito tvorové - tak silně spjatí se svými stromy na povrchu - by kdy sloužily formianům. Ale je to právě kvůli vazbě dryád na povrch, proč si formiané cení jejich služby; dryádí znalost eladrinských osad je neocenitelná. Po rychlících jsou dryády druhým nejpočetnějším kontingentem z řad víl mezi Temnýma rukama a dryády šípkové čarodějnice často velí velkým skupinám špiónů nebo vrahů.Goblini: Některá gobliní království se skrývají v temných zákoutích určitých lesů Vílí divočiny. Fomoriané však neomezují svoje aktivity jen na svou vlastní sféru a když obrátí svůj zrak ke Světu, jsou goblini často jejich zástupci. Jen pár goblinů slouží v temných křišťálových říších fomorianů, obvykle jako vyslanci svých vlastních království z povrchu.

Magie

Kvůli jejich masivnímu a brutálnímu vzhledu předpokládají mnozí nepřátelé, že fomoriané budou útočit jen masivními zbraněmi, které třímají. Ač všichni fomoriané zbožňují pocit nepřátelské krve rozstřikující se jim na kůži, jsou vrozeně magickou rasou s pronikavou inteligencí. Každý fomorian vládne zlým okem, které mu poskytuje mocnou magickou schopnost - stejně jakou mocnou kletbu, která je zdrojem fomorianova šílenství.Fomorianští vládci zaměstnávají některé z nejlepších magických řemeslníků Vílí divočiny. Některé dobrovolně, některé ne. Kyklopští zbrojíři a zbrojaři ve fomorianském žoldu jsou ve Vílích temných říších legendární, byť mnohdy zotročí členy jiných ras. Lapení trpaslíci jsou zvlášť ceněni, stejně jako lapení shadar-kai ze Stínopádu. Fomoriané si váží magie stejně jako draci, říkají někteří, a mnoho dobrodruhů a odvážných kupců nabídlo mocné magické předměty, aby si získali audienci u fomorianského vládce nebo aby si zajistili bezpečnou cestu fomorianským královstvím.Boj o moc skrze získávání nové magie vedl k některým z nejprudších střetů mezi fomoriany a eladriny. Eladrini mají k magii vztah jako dryády k lesu a neustále vyvíjejí nová kouzla, rituály a magické předměty všech druhů. Dobít jednu z posledních bašt eladrinské moci ve Světě stojí vysoko na seznamu tužeb každého fomorianského vládce a tak zrazují a soupeří mezi sebou navzájem, aby uchvátili každé eladrinské město, které objeví. Tato soutěž mezi fomoriany je zřejmě to, co umožnilo eldarinům přežít tváří tvář tak nepřátelským nebezpečím v neustále nebezpečnější Vílí divočině.

Fomoriané a eladrini

Fomoriané vidí nepřátele všude, jejich špiónská síť je rozsáhlá a konspirace, které zasívají, nekonečné. S výjimkou jiných fomorianů jde fomorianům ve Vílí divočině na nervy máloco víc než eladrini. V kontrastu s dávnými eladrinskými impérii, které se snažily zavést ve Vílí divočině mír a stabilitu, usilují fomoriané vždy o šíření tyranie a konfliktu. Opačné cíle těchto dvou ras předurčily jejich konflikt.Eladrini hledají v přírodním světě harmonii, zatímco fomoriané se snaží dostat vše, co vidí, do svých deformovaných prstů. Když se eladrinská civilizace nyní roztříštila do městských států, zdají se eladrini zranitelnější než kdy dřív a fomoriané dychtí po jejich mocné magii. Pro fomoriana - krále či královnu nebo ambiciózního povýšence - se eladrinské město zdá být pokladnicí čekající na vyrabování. Většina těchto tvorů se nezastaví před ničím, aby rozbila tyto pokladnice a dočista je oholila. Rok za rokem padají eladrinská města pod útokem fomorianských sil, jejich nádherné věže jsou rozdrceny na prach a jejich poklady obrány o mocné magické předměty.Ze všech možných ras Vílí divočiny je fomorianům asi nejhůře rozumět. Naprosto šílení a přesto mající takřka absolutní moc, vládnou - nebo usilují o vládu - s nesrovnatelnou lakotou a ambicí. Jen málokdo se dostane dost blízko fomorianům, aby plně porozuměl jejich paranoidním a magickým způsobům. Ale jestli se eladrinští učenci na něčem shodnou, je to toto: fomoriané jsou hrozba. Coby vládci nad nesmírnou mocí baží fomoriané po ještě větší a jejich hrozba není omezena na Vílí divočinu. Kdo ví, co by nastalo, kdyby získali neomezený přístup k portálu do světa… pokud tomu tak již není.