Slovanský pantheon (nejen) pro JaD

Článek si můžete stáhnout a přečíst i v PDF

Stvoření světa podle Slovanů

Na počátku bylo jen pramoře chaosu a v něm plavalo zlaté vejce s prabohem Rodem. Rod takto putoval od počátku všeho času. Po nějaké době se moře ochladilo a boha Roda probudila zima. Rod tedy zrodil lásku - bohyni Ladu. S její pomocí rozbil zlaté vejce zevnitř. Pak stvořil Všehomír a zavedl řád a přírodní zákony. Poté zrodil pomocí Slova boha Svaroga, který mu s bohyní Ladou pomáhal v dalším tvoření. Rod stvořil také kozu Sedun a krávu Zemun, z jejichž mléka se staly hvězdy. Z mléčného másla poté tři bohové Rod, Svarog a Lada stvořili Matku Zemi - bohyni Mokoš. Rod pak zemi zalil vodou. Z hlubin na hladinu vyplul princ zla a temnoty, bůh Černobog. Následně byli stvořeni další bohové a nadpřirozené bytosti dobré i zlé, vyznávající principy řádu i chaosu.

Stvoření živých bytostí

Bohyně Lada si vzala od bohyně Mokoš hlínu, kamení, mořskou vodu a trávu a stvořila tělo. Bůh Svarog vdechnul tělu duši. A prabůh Rod tělo políbil na čelo, čímž mu dal ducha (vědomí a mysl) a učinil jej živou myslící bytostí.

Aktu stvoření se přímo účastnili tři bohové (Lada, Svarog a Rod). Celkově jsou však obsaženy všechny čtyři živly: za Mokoš země, za Svaroga oheň, za Ladu voda a za Roda vzduch a ještě je vyrovnaný podíl mužských a ženských elementů.

Slovanský pantheon

Mnohem hezčí tabulka jako obrázek

Detailnější popisy bohů

Černobog

Černobog (zvaný též Černohlav) je původce a zastánce všeho zla a chaosu. Vládne podzemnímu království. Je pánem démonů, nemocí, hádek, zla, sporů a je protivníkem bohů světla. Jeho ženou je Morana. Černobogovým zvířaty jsou černý had, černá kachna a krkavec, jeho stromem je tis. K Černobogovým obětinám patří zvěř černé barvy.

Symbol:

Dažbog

Dažbog (zvaný též Svarožic či Radegast) je zářivý bojovník. Je bohem síly, odvahy, ohně a země - představuje slunce, dobro, světlo, teplo, bezpečí, dar, pomoc a je ochránce lidského rodu. Zosobňuje čtyřhlavého boha (od dítěte ke starci). Dažbog bojuje proti démonům a zlu. Jeho ženou je Živa. Jeho živly jsou oheň a země. Dažbogovým zvířetem je bílý kůň. O letním slunovratu se při jeho obřadech přeskakuje přes zapálený oheň. Obětiny pro Dažboga se vhazují do plamenů ohně.

Symbol:

Chors

Chors (zvaná též elfsky Chros) je bohyně měsíce, kouzel, léčení, bylin, růstu a zániku všeho živého. Chors je vládkyně vlkodlaků a upírů, královna víl a rusalek. Je bohyní elfů a zároveň bojovnice velké síly a odvahy. Jejími živly jsou voda a země. Chorsiným zvířetem je černá kočka. K její poctě se tančí kruhové tance zvané chorovody. Obětiny pro Chors (zvláště stříbro a železo) se vhazují do stojatých vod.

Symbol:

Lada

Lada je bohyně vody, lásky, milování a míru. Je královnou bohů. Je jí vlastní jemnost, nestálost, změna, porozumění i soulad, stejně jako posedlost, sex, náruživost a početí. Je ochránkyní rodiny a bohyní svateb. Jejím mužem je Svarog. Jejím živlem je proměnlivá voda. Jejím tancem je tanec svarga. Jejími stromy jsou lípa (jemnost) a bříza (obnova a regenerace). Ladě se často dávají misky, talíře a poháry.

Symbol:

Mokoš

Mokoš je bohyně země, osudu, věštění, úrody a stád. Je svázána s životem, osudem a podsvětím. Pomáhá těm, kdo se nevzdávají osudu navzdory. Hlídá dodržování zvyků a obřadů. Jejím mužem je Veles. Mokošiným zvířetem je kráva a jejím stromem je vrba. Pro Mokoš se obětuje první kapka z každého nápoje a první sousto z každého jídla.

Symbol:

Morana

Morana (zvaná též Morena, či trpaslicky Mora) je bohyně zimy, smrti, dáblů, chorob, neštěstí a temných tajemství. Morana je temná, ledová královna, v jejíž jeskyni hoří každému smrtelníkovi lampa. Její živly jsou vzduch a voda. Moraninými zvířaty jsou vrána a krkavec, jejím stromem smrk a rostlinou blín. S příchodem jara se její slaměná figurína spaluje nebo hází do vody - tzv. vynášení Morany. Z respektu k Moraně se zapalují svíce na hřbitovech.

Symbol:

Nija

Nija (zvaný též Nemiza) je temný bůh neštěstí, nemoci, sváru a bezpráví. Je to ničitel zákonů, bůh iluze a klamu, který chrání lháře. To on přivolává neštěstí a porážky. Je bohem temné magie. Nijovými zvířaty jsou černý had a netopýr a jeho bylinami durman a blín. Jsou mu zasvěceny tmavé noci. Nijovi se obětuje zejména čerstvé maso a krev.

Symbol:

Perun

Perun je vládce a ochránce země a strážce zlatého vejce. Je bohem bouře, deště, hromu a blesku. Je patronem vojáků, strážců a ochránců, stejně tak i zbraní a bojových umění. Obdarovává životem a silou, dohlíží na dodržování zákonů. Je bohem přísahy, síly, odvahy a bojovnosti. Jeho živly jsou oheň a vzduch. Perunovým zvířetem je kozel. Perunovi se obětuje nejsilnější zvíře stáda či smečky a také železné a drahé kovy z kořisti po vítězném boji.

Symbol:

Raróg

Raróg je pánem ohnivých démonů, zjevuje se jako ohnivý pták, někdy drak. Je pánem tmy a noci a patron zlodějů a vrahů, které chrání a skrývá svými křídly. Rarógovými zvířaty jsou noční draví práci a obětiny se vhazují v temné noci do ohně.

Symbol:

Rod

Rod je prabůh stvořitel, bůh zrodu, života a znovuzrození. Je vládcem stromu života a stvořitel našeho světa z moře chaosu. Představuje počátek i konec všeho. Jeho živlem je voda v podobě nekonečného praoceánu. Rodovým zvířetem je sokol. Rodovi se obětuje nejčastěji pecen chleba, kohout nebo slepice a vejce.

Symbol:

Simargl

Simargl (zvaný též občas gnómy Semargl) je dvojhlavý bůh ohně a domácího krbu, ochránce před mocnostmi temna. Představuje ohnivý očišťující vichr a božská dvojčata - blížence Sim (teplo a ochránce rostlin) a Rigl (světlo a ochránce dobytka). Simargl to je živý a svatý oheň. Je mu zasvěcena podzimní rovnodennost a uctívá se v tuto noc posvátným ohněm, který nesmí vyhasnout a u kterého se bdí přes noc - protože tuto jedinou noc v roce Simargl spí. Obětiny Simarglovi se vhazují do plamenů ohně. Kvůli dvojí tváři a ohnivému duchu ho mají v oblibě rasy s rozděleným původem.

Symbol:

Stribog

Stribog (zvaný též Pohvizd) je pán větrů, vládce pustin, pohybu a rychlosti. Stribog je bůh vševědoucnosti, který pomáhá při hledání, je ochráncem poutníků, na cestách a výpravách a strážcem čtyř světových stran. Gnómové se často dovolávají u velkého bratra Pohvizda ochrany. Objevuje se s ústy zakovanými k sobě, na koni bez sedla a bez postroje, v bílých šatech vyšitých stříbrem. Jeho živlem je vzduch. Stribogovým zvířetem je kůň a jeho rostlinou je sasanka. Stribogovi se obětuje mouka vhozená do větru a také se na stromy v lesích a zahradách zavěšují rolničky a zvonečky.

Symbol:

Svarog

Svarog je nebeský kovář, stvořitel slunce a hvězdného nebe i kola souhvězdí zvěrokruhu. Dlí v ohni a jiskrách a je bohem řemesla a ochráncem manželství. Představuje sebevědomí, charizma a hrdost. Je ochráncem trpaslíků. Jeho ženou je Lada. Jeho živlem je oheň a kov. Svarogovým zvířetem je zlatý kohout, který o svargu (symbol slunce) na vrcholu Svarogova paláce křeše jiskry, které pak jako oheň roznáší lidem do příbytků. Svarogovi se jeho obětiny vhazují do ohně. Chůze po žhavém uhlí představuje součást jeho kultu.

Symbol:

Veles

Veles je bůh úrody a dobytka, moudrosti a umění a také bohatství, vlastnictví a obchodu. Chrání před nebezpečím na cestách. Je průvodcem posmrtným životem a je také bohem magie a věštění. Zjevuje se jako stařec / pastýř s holí nebo mladý válečník v kůži s rohy a s kopím. Jeho ženou je Mokoš. Velesovými zvířaty je medvěd a býk a jeho stromem je ořech. K Velesovým obětinám patří, kromě jiných, zejména první zlaté klasy (zvané stotinka), obilné snopky a kůže a kožešiny.

Symbol:

Živa

Živa (zvaná též u elfů Siva či u trpaslíků Dana) je bohyně života, vitality, počátku světa, léta, plodnosti, životní síly, usmíření, uzdravení, léčivé síly bylin, minerálů a vody, léčitelství. Živa žehná nové rodině. Zosobňuje obnovu a tvořivou sílu. U studánek bývá její obrázek a hrnek pro žíznivé. Jejím mužem je Dažbog. Její živly jsou vzduch a voda. Živinými zvířaty jsou bílá holubice a zlaté ryby, její stromy jsou lípa a bříza. Obětiny pro Živu se hází přímo do tekoucí vody. Má také ráda barevné stužky – ty se věší na stromy vedle pramenů a potoků. Půlčíci považují Živu za svou stvořitelku.

Symbol: