Lodě, plachty, námořníci

Pro nás, suchozemské krysy, má moře takřka neodolatelnou příchuť tajemna a vzrušení. Když už si to v naší zemičce uprostřed Evropy nemůžeme užít na vlastní kůži, co může být lepšího než poznat radosti a strasti plavby po mořích a oceánech skrze postavy ve hře? Aby však ten zážitek byl co nejlepší, doporučuji okořenit ho jistou dávkou reálných skutečností. Nemusíte studovat desítky historických knih, abyste věděli, že na palubě galéry se pravděpodobně nepřeplavíte přes divoký oceán v zimní sezóně bouří nebo že třístěžňový škuner bez námahy předhoní jednostěžňovou rybářskou bárku - mnohem méně lidí už ovšem ví, k čemu sloužil na lodích beran, co je to taranování a abordáž, nebo proč se záď starověkých lodí zvedala vysoko nad hladinu. Hrajete-li kapitána válečné lodi, pár zasvěcených poznámek na toto téma dodá vaší hře příchuť opravdovosti a věřte mi nebo ne, mnohem víc si jí pak užijete i vy sami.Nežli však vstoupíte kolébavým krokem na palubu své první lodi, měli byste si s hráči a zejména se svým DM ujasnit, v jakém období se zhruba se svými postavami pohybujete. Některá herní prostředí pro d20 mají velmi jasně stanoven technický rozvoj jednotlivých kultur a národů, některá jsou velmi benevolentní a hlavní slovo bude mít DM, respektive jeho okamžitá nálada :) a jeho cit pro dramatično a rovnováhu světa. Technologická úroveň civilizace samozřejmě značně ovlivňuje velikost, tvar a schopnosti vaší lodi; nenechte se ovšem zmást, i na relativně primitivních plavidlech se můžete směle vydat na daleké objevné plavby po mořích a oceánech a úspěšně je dokončit. I bez použití magie. Když jsme u magie - v tomto textu se nebudu magií v podstatě vůbec zabývat. Její použití a využití v námořní činnosti a zejména boji je samozřejmě stejně bohaté a účinné, jako kdekoli jinde, nicméně já si kladu za cíl obeznámit vás s reálnými skutečnostmi; magií lze uskutečnit vlastně cokoli, na to potřebujete nespoutanou fantazii, nikoliv představivost založenou na faktech.

Co očekávat

A jak by tedy zhruba mohla vypadat loď a plavba na ní v různých obdobích dosavadní lidské historie?

Starověk - Antika

Už od prvopočátků se oddělují lodě obchodní a válečné. Válečné jsou rychlejší, obvykle menší a ovladatelnější, a samozřejmě smrtonosnější. Méně zdatní kapitáni se nikdy nevzdalují od břehů a plaví se jen přes den, na noc vytahují lodě na břeh. Hlavním pohonem lodí jsou vesla, plachty jsou jen pomocným pohonem. Loď se řídí kormidelním veslem, bývá jedno na každé straně lodi, samozřejmě na zádi. Posádku válečných lodí tvoří zejména veslaři, námořníků je zhruba jen 10% jejich počtu, stejný je i počet vojáků a důstojníků. Nikdo se neplaví podle map, ale jen podle svých odhadů a zkušeností, případně rad někoho jiného, mořeplavce zkušenějšího nebo spíš obeznámenějšího s místními vodami. Rozmary počasí jsou velmi nebezpečné, náhlá bouře dokáže rozhodnout i největší mořské bitvy bez jediného výstřelu.Jeden sklápěcí stěžeň postupně nahrazuje stěžeň pevný, v pozdním období se objevují i další menší stěžně; každý však stále nese jen jednu jedinou plachtu. Ta byla zpočátku čtvercová, postupně se na úkor výšky rozšiřovala. Později ji zejména u menších lodí nahrazuje plachta trojúhelníková, tzv. latinská, která umožňuje křižovat i proti větru.Bitvy se rozhodují zejména rychlostí a obratností v manévrování, protože nejtěžší rány je schopna zasadit jen loď sama svým příďovým beranem. V závislosti na mentalitě národa je možné lodě uzpůsobit pro boj muže proti muži přímo na palubách, což nemění ani tak vzhled a funkci lodí, jako spíš její taktické použití v bitvě.

Ranný středověk

Lodě jsou stále malé, ale hlavním pohonem je nyní plachta, vesla slouží jen k manévrování v přístavech apod. Lepší jsou i plavební schopnosti, ale zejména díky plachtám a nepoměrně menší posádce jsou lodě již schopné i dlouhých zámořských plaveb. Kormidelní veslo nahrazuje kromidlo na zádi zádi, ovládané nejprve pákou, až později kormidelním kolem. Stěžňů není více než v pozdním starověku, ale častěji se využívá latinská plachta, hlavní stěžeň větších lodí může mít případně dvě velké obdélníkové plachty.Spolu s lepším poznáním světa se zlepšuje navigace, profiluje se příbřežní loďstvo a námořnictvo, a lodě a námořníci pro zaoceánské plavby. Mapy jsou však stále velmi nedokonalé, více než na ně se spoléhá na osobní zkušenosti, případně podrobné popisy plavebních cest; ruku v ruce s tím se vyvíjí tradice lodních a plavebních deníků a lodivodů.V tomto období již začínal být znám střelný prach a pomalu se objevovala děla; byla však v mnoha ohledech horší než starověké metací stroje, takže DM, který si je nepřeje, nemusí na nich děla ani jiné takové zbraně zavádět. Tíha boje se z přímého střetu lodí každopádně přesouvá na ostřelování a potom boj posádek a válečníků na palubách lodí.

Středověk

Tak tady to již bez děl v podstatě nejde. Tedy šlo by to, ale DM by se musel dost zamýšlet nad taktikou a vůbec vzhledem válečných korábů, protože ty se již začaly přizpůsobovat své hlavní výzbroji, dělům. Protože děla a střelný prach vůbec valná většina hráčů d20 nemá příliš v oblibě, nebudu se válečnými loděmi a jejich použitím dál zabývat; koneckonců, v magickém fantasy světě není opravdu tak těžké si představit, že děla nebylo třeba vymýšlet, když máte po ruce něco mnohem účinnějšího...Koráby jsou velké a poměrně spolehlivé, právě na nich leží většina přepravy nákladů i lidí států ležících na břehů moří a oceánů. Je velmi pravděpodobné, že se bohaté státy pouští do kolonizačních snah dalekých pevnin a ostrovů, běžné jsou průzkumné výpravy.Pokud ovšem vezmeme za vzor Středozemní moře v této době, DM se nemusí bát namíchat v takto příznivém klimatu a prostředí lodě z různých období a epoch - galéry a galeasy tvořily jádro válečných flotil ve Středomoří až do 14. století, ještě v 15. století nebyly žádnou výjimkou, zatímco bachraté kupecké koráby se daleko více přizpůsobovaly technickému pokroku.

Lodě vzdálených vod

Aby byl obraz (a výběr váš i DM) úplný, je třeba zmínit rozdíly, které byly v našem světě ve stejných dobách mezi loďstvem různých národů a zemí. Tytéž rozdíly se totiž samozřejmě mohou bez rozpaků objevit i ve světě herním.V době na přelomu letopočtu se na čínských džunkách objevuje nejen klasické kormidlo, ale Čínané znají a používají primitivní kompas. I díky němu pro ně není problém pořádat velkolepé výpravy do dalekých zemí. Jejich lodě jsou podle soudobých (evropských) měřítek obrovské, několikanásobně je převyšují co do délky, mohutnosti, tonáže. Mají několik stěžňů a na nich velké obdélníkové plachty z rostlinných rohoží. Přes tuto jednoznačnou převahu však Číňané nijak nestojí o nadvládu nad vzdálenými zeměmi a oceány a přenechávají je jiným.Např. Arabům. Ti v podstatě nemají válečná plavidla, zaměřují se na obchod, jejich lodě jsou menší, ale velmi spolehlivé a pohyblivé, spoléhají na své latinské plachty a znalost převládajících větrů a proudů, díky nimž mají vesla jen jako pomocný pohon. Arabská dhau se prakticky beze změn dočkala 20. století, byla vzorem evropským loďařským mistrům při jejich snahách vyvinout větší a stabilnější lodě, posléze se stala i oblíbenou lodí mořských pirátů. Měla klasické kormidlo na zádi, převzaté od Číňanů, ladný tvar trupu, poměrně nízký ponor a výrazný kýl. Několik nízkých stěžňů neslo tzv. latinské plachty - vysoké trojúhelníkové plachty, šikmo zavěšené ráhno se zavěšenou plachtou jedním koncem daleko převyšovalo vlastní stěžeň. Dávaly jim elegantní zjev a na svou dobu výborné plavební vlastnosti.V Polynésii používaly už v té době tzv. katamarany, čluny, které se od lodí ostatních národů výrazně lišily svým dvoutrupým pojetím - dva kanoím podobné čluny spojovala pevná konstrukce, s plošinou nahoře pro náklad nebo pasažéry. Díky dvěma štíhlým trupům mají při relativně křehlé konstrukci jejich katamarany výbornou stabilitu i nosnost. Plachty neměly plátěné, ale spletené z rostlinných rohoží, z jim dostupných materiálů. Tvarem i způsobem použití byly kompromisem mezi čtvercovou a trojúhelníkovou plachtou. Přestože tyto katamarany byly většinou malé, při větším stěhování lidí je známo, že Polynésané dokázali vyrobit lodě, na něž se vešlo několik set lidí se zásobami na dlouhou cestu z jednoho tichomořského ostrůvku na druhý.

Na palubě...

V dalším článku (článcích?) se pokusím přiblížit detailněji vzhled a funkci jednotlivých typizovaných plavidel, klasických představitelů dané epochy. Dále se pokusím sestavit slovníček pojmů každého správného mořského vlka :)Použitá literatura
Václav Patočka: Válečníci pod plachtami korábů
Václav Patočka: Plachty objevují svět