Přizpůsobitelnost a složitost

Článek ze série Legendy a znalost
Napsal ShadoWWW

Na úplném počátku nabízelo Dungeons & Dragons jen velmi malou přizpůsobitelnost. Naházeli jste si statistiky (a když byl váš DM namyšlený, nedovolil vám ani to, abyste si hody setřídili), vybrali jste si povolání a vydali jste se do podzemí. Přizpůsobitelnost postavy spočívala ve výběru zbraně (i když i tato volba byla velmi podřízena vašemu povolání), nebo v jednotlivých kouzlech, které jste si zapamatovali.

S každou další edicí rostla přizpůsobitelnost skokově. Nezbraňové zručnosti, šablony, dovednosti, odbornosti, schopnosti, témata... brzy měli hráči velmi, velmi mnoho možností, jak formovat svou postavu. Chcete, aby váš bojovník byl bývalým kuchařem u královského dvora? Není problém. Chcete, aby váš kouzelník byl trénovaný s otráveným šurikenem v aikidu? Jde to.

Zásadou vždy bylo, abyste mohli hrát postavu, kterou chcete hrát. A tato zásada je v pořádku.

Ale počkat. Bylo tehdy na počátku skutečně nemožné si vytvořit postavu, jakou byste chtěli? Tím, že nebyly žádné dovednosti, odbornosti atd. jste si teoreticky mohli vytvořit prakticky cokoliv. Nic vám nebránilo být bývalým kuchařem u královského dvora. A otrávené šurikeny? No, to by nejspíš vyžadovalo souhlas DM, ale jsou skutečně natolik jiné než šipky, které váš kouzelník již mohl používat?

Jistě, dřívější edice měly hodně překážek. Kněz v 1. edici nemohl nikdy použít válečnou sekeru. V 2. edici nemohli být půlčíci bardy. A tak dále. Ale zatímco málo nebo žádné přizpůsobovací mechaniky znamenaly pro některé hráče nulovou fikci, pro jiné to znamenalo, že jediným omezením jsou nebesa.

Přizpůsobitelnost znamená pro mnoho lidí volby, na kterých záleží, které něco znamenají. Nestačí jim jen prohlásit, že jejich postava je bývalým kuchařem u královského dvora. Chtějí bonus dovednosti, který to navíc podpoří. Pokud D&D kvantifikuje bojovou zdatnost, mělo by kvantifikovat i nebojové akce, pokud ne stejně, tak aspoň nějak. Očekávání, které nestojí na vodě.

Drobnosti, které umožňují tvorbu postavy, kterou chcete, způsobem, na kterém záleží, zvětšují složitost. Šablony, dovednosti, odbornosti, schopnosti a jiné jsou všechno nové mechaniky, které se musíte naučit. A protože přizpůsobitelnost postavy je důležitá - nejspíš nejdůležitější - na 1. úrovni, musíte se je naučit hned na začátku. A najednou je tu herní systém, který vyžaduje tvobu postavy na celé hodiny.

Mít mnoho prostředků, jak si přizpůsobit postavu, je pro hráče dobré. Velká složitost je pro hráče špatná. Opět čelíme dilematu. Jako tolikrát v herním vývoji, zahrnuje to vymezení širokého spektra a následné vybrání jeho správné části pro danou hru. Zatímco pro některé je těžké si přiznat, že vskutku existuje nějaké spektrum, klíčovými slovy jsou ve skutečnosti "pro danou hru." Co je správné pro jednu hru, nenusí být správné pro jinou. Takže, co je správné pro D&D?

D&D prošlo několika úrovněmi. Od žádné přizpůsobitelnosti přešlo k velké přizpůsobitelnosti. Hráči D&D z různých období jsou zvyklí na jiné věci.

Spíše než vybrat určitou část spektra, která pak neuspokojí všechny, co kdybychom to raději nechali na konkrétních skupinách? Co kdyby D&D dávalo nástroje a vy byste si vybrali, zda-li je použijete?

To by znamenalo, že některé, nebo možná dokonce všechny různé subsystémy, které existují (nebo které za tu dlouhou dobu existovaly) ve vývoji postavy, by byly nepovinné. To by zahrnovalo všechny dovednosti a odbornosti a různé části, které přispívají k přizpůsobování postavy. Opravdu radikální přístup. Velmi by ovlivnil hranní hry, ale já se chci teď soustředit pouze na vývoj a tvorbu postavy. Pokud byste to takto osekali - z hlediska tvorby postavy - zůstaly by vám v podstatě hodnoty vlastností, rasa, povolání, životy, třída zbroje/obrany a vybavení. Je zajímavé, že by to vypadalo velmi podobně jako postava 1. edice, nebo dokonce postava OD&D. Ostatní věci by šly přidávat na přání. Opět je zajímavé, že kdybyste přidali několik možností (šablony a zručnosti), měli byste postavu, jako z 2. edice. Přidali bystě několik dalších (dovednosti a odbornosti) a získali byste postavu 3. edice. Odlišná kombinace (dovedností, odborností a schopností) vám dá postavu 4. edice, a tak dále.

Je to až příliš zjednodušené, protože rasa a povolání znamená v různých edicích rozdílné věci, ale je zajímavé se na to takto podívat. Také to jasně ukazuje na jádro hry, které se změnilo jen velmi málo. Ve své podstatě je D&D postava stále D&D postavou, a tak se ukazuje, že je velmi důležitou součástí hry.

Autor: Mike Mearls
Napsal ShadoWWW 08.11.2011
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 16 příspěvků.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.1433310508728 secREMOTE_IP: 44.192.47.250