Tak jsem to tu našel a zkusím také přidat, co se mi po přečtení prohnalo hlavou… Snad bude trochu srozumitelné, inspirativní a hlavně využitelné pro tvůj záměr… Hlavně totiž nemám ni tuchy o tom standardním světě 4e.
Předně mě zaujalo téma mýtu. Mýty mají různé verze, které se mohou zdát protichůdné, ale mýty jsou prostě mnohovýznamové a jejich obrazy umožňují zároveň nekonečně interpretací (které jsou všechny správně – co když každá z hráčských postav vidí jiný obraz, ač se všichni baví o tom samém?). A také si rády hrají s alternativami stávajícího řádu.
Popsaná verze Zlatého věku by tedy mohla být primárně verzí v podání lidských elit. Prostý lid by mohl mít zase jinou, zdůrazňující jiné motivy. Mezi elitami nelidí by pak kolovala ještě odlišnější verze Zlatého věku císařství – proč by v lidském císařství nemohla být lidská většina ovládána malou elitou třeba trpaslíků…? Malou co do počtu. :)
Sílu a přitažlivost žezla bych viděl hlavně symbolicky. Třeba je podružné, jestli je to skutečné žezlo.
Bylo by tak třeba symbolem nejmocnějších regionů soupeřících o nadvládu a vztahů mezi nimi. Každá z vládnoucích elit by odvozovala svůj původ např. od sedmi rádců císaře a části žezla by mohly mít názvy podle ministerských kompetencí a s tím třeba i související magickou moc – např. žezlo odkazující k správci sýpek by slibovalo odvrátit hladomor, rádce pro válku nepřemožitelnost armád… Nebo by mohlo odkazovat na sedm skupin obyvatelstva, jejichž rozdělení zavedli trpaslíci, aby zajistili stabilitu své správy nad říší… A opět slibuje požehnání pro tu kterou skupinu obyvatelstva – bohatství obchodníkům, příznivé počasí rolníkům…
Mýtická vzpomínka na prvotní jednotu a spřízněnost by mohla být tím, co může bránit totální válce všech proti všem, stejně jako ji může ospravedlnit v rámci ideje obnovy mýtického sjednocení. Na kterou stranu se postavy přikloní – sjednocení jedním regionem, nalezení spolupráce, či jiná strana a pojetí? A znamená tedy opětovné ukování celistvého žezla sjednocení díky spolupráci sedmi regionů nebo překování rozlomených částí v nový celek a dobytí ostatních regionů jedním? A lze se ubránit takovému rozpínavějšímu sousedovi jinak než s pomoci démonů?
Co je také zajímavé, jak mýty často popisují chyby, které se pak napravují v rituálech. Nebo vztah řádu k chaosu, nekonečné potencialitě, ze které je stávající řád jen úzkým výběrem – nakonec z toho ale vychází jako ta nejlepší alternativa (kterou z alternativ si však postavy zvolí k prosazování?).
V důsledku by pak třeba ani nešlo o obnovení Zlatého věku (což vzhledem k jeho povaze chaosu by ani moc nešlo), ale ustavení takového společenského řádu, který se k němu vztahuje tím správným způsobem (čerpá moc z potenciality chaosu, ale brání jeho nekontrolovanému přelití do tohoto světa). To by docela souznělo s tou křížovou výpravou jako příkladem hybris, špatného vztahu k posvátnu a nepochopení místa smrtelníků v kosmu. Šlo by tak o nalezení správného rituálního postoje. Ač nevím nic o Vílí divočině a Stínopádu, tak již podle jmen jde o dva extrémy mimo kulturu, kterých je třeba se vyvarovat. Představovaly by tak dvě z nekonečna možných verzí nacházejících se v zásobárně chaosu.
Mohlo by tu třeba být obrodné hnutí v dominantní náboženské tradici. Vedle něj pak nově vznikající tradice odvolávající se na autoritu nově nalezených textů, které podávají autentické učení z doby „zlatého věku císařství“ (psaných i jiným archaickým jazykem). A mezi negramotným obyvatelstvem by se mohlo šířit náboženství spočívající na posedlostech. Jak ale poznat, zda jde o skutečné posvátné texty inspirované božstvy a ne démony? Nebo že je médium posedlé božstvem a ne démonem?